Můžeme jízdou na kole měnit město i svět? 

Může být zrovna vaše kolo jedním z nástrojů bezmotorové evoluce? A jak asi bude budoucnost kol ve městech vypadat? Bude sofistikovaná, zábavná, udržitelná i zdravá. Budou ji podporovat lidé, firmy a dokonce se zapojí i celá města. A to možná i díky nápadu autora následujícího textu, Honzy Harudy, koordinátora výzvy Do práce na kole.

O pozitivním vlivu pohybu na lidský organismus asi nikdo z nás nepochybuje. Zvýšená námaha náš organismus trénuje, podporuje metabolismus a to špatné jde z těla pryč. Do žil naopak tryskají endorfiny, které kromě pocitu štěstí dokáží tlumit bolest a ovlivňovat hladiny dalších hormonů. Nejčastěji se vyplavují při stresu, sportování a sexu. A když je jednou poznáte, nechcete o ně přijít.

Můj každodenní generátor endorfinů je jízda do práce na kole. Zabiju přitom dvě mouchy jednou ranou – po práci nemusím do posilovny nebo si jít zaběhat a jako bonus se nemusím nikde mačkat nebo na někoho nadávat. Možná jste díky svému kolu také o kus šťastnější a zdravější, a tak jinou motivaci pro usedání za řídítka ani nepotřebujete. Ať tak či onak, na jednu další jsme loni jako organizátoři výzvy Do práce na kole přišli…

Na kole totiž máte čas. Jste tu sami, v klidu si šlapete, pozorujete krajinu, tepovku nebo lidi. Když cestu znáte, nepřemýšlíte nad ní a otevírá se vám tak prostor pro nové myšlenky. Jen tak mimochodem, doporučuji si takovou cestu najít. Klidně vedlejší silnici nebo třeba úplně jinou trasu, kde se nemusíte bát aut. I já měl z Jižáku do centra Prahy na výběr: Buď 12 km v provozu, nebo 25 km oklikou, ale lesem a podél řeky. Jasně, že jsem jezdil 25 tam a zpět. A vyplatilo se. Kolo totiž negeneruje jenom štěstí, ale i nápady – naštěstí!

Eso v rukávu

S rostoucí oblibou výzvy Do práce na kole, kterou v Česku organizujeme vždy v květnu už od roku 2011, jsme si uvědomili zásadní věc. S celorepublikovým nárůstem počtu účastníků, kterých bylo v ročníku 2019 téměř 20 tisíc, se logicky zvedl i absolutní počet tras dojížďky do práce (počkat, to ještě není ono!). Z různých částí města nebo jeho okrajů na nahodilé adresy zaměstnavatelů. Účastníci kampaně v roce 2018 dojížděli do 2 660 firem z celé republiky, přičemž 70 % z nich podpořili jejich zaměstnavatelé zaplacením startovného. Ještě lepší zprávou je, že každoročně roste i množství firem, které své zaměstnance podpoří zřízením stojanů, šaten nebo sprch. V Do práce na kole proto ve speciální kategorii oceňujeme i nejlepší Cyklozaměstnavatele.

Co ale nabídnout zástupcům měst? Někde jsou na radnicích lidé, kteří bezmotorovou mobilitu podporují. Jinde se ale přístup k udržitelnosti úplně nepotkává a jízdu na kole tu vnímají spíše jako zátěž. Aby se taková města do naší výzvy zapojila a zároveň začala více podporovat bezmotorovou mikromobilitu, chtělo to zřejmě nějaký silnější argument. A co města moc chtějí, protože toho mají málo nebo na to nemají prostředky? Přece data! Velká data. A trasy jízd do práce na kole přesně takovými daty jsou.

Data pro bezpečnou jízdu

Lidé totiž při jízdě na kole vyhledávají takovou cestu, která jim připadá bezpečná a příjemná. Většina měst má na své radnici oddělení, které je schopno data o trasách porovnat s dalšími mapami, např. o infrastruktuře, cykloopatřeních, nehodovosti cyklistů či přestupcích za jízdu po chodníku. Na základě dat od samotných cyklistů se pak kritická místa mohou upravit tak, aby se podpořila průjezdnost, plynulost i bezpečnost obyvatel využívajících kolo jako dopravní prostředek. Pouhým ježděním na kole tak můžeme společně zlepšovat  cykloinfrastrukturu, která pak napomáhá k dalšímu pozitivnímu rozvoji mikromobility a má přímý vliv na pocit bezpečí lidí na cestě. A o to více lidí bude jezdit.

Kdy jindy než teď

Zásadní urbanistická otázka 21. století tak již dávno není „kolik projede městem aut“, nýbrž „kolik se přes město přesune lidí“. Ačkoli tento trend nabývá celosvětových rozměrů, do českých měst přichází ve větším měřítku pomalu. Kolo jako dopravní prostředek reprezentuje  bezmotorovou mikromobilitu, která je jedním z klíčů k naší udržitelné budoucnosti. A každý z nás je klíčem ke globální změně.

Kola jako budoucnost

Odhaduje se, že do roku 2050 budou žít dvě třetiny 10miliardové populace ve městech. Budou se z velké části nacházet v Asii a Africe. V Číně již pochopili, že každodenní osobní přepravu nebude v milionových městech možné řešit stále se rozšiřujícím množstvím městských dálnic. Nepotřebujete být dopravní inženýr, aby vám došlo, že v autech se tam prostě všichni nevejdou. To, že nyní žijeme v klimatické nouzi,  pochopíme dříve nebo později všichni. O to akutnější je potřeba popřemýšlet nad dopady našeho způsobu života na prostředí, ve kterém žijeme. Můžete omezit spotřebu masa, pitné vody nebo třeba více cest do práce vykonat bez použití neobnovitelných zdrojů.

Každý neseme tak trochu odpovědnost za svět, ve kterém žijeme, a který přenecháme našim vnoučatům. Co je ale skvělé, všichni máme sílu s tím alespoň něco málo udělat!