"Můžeš si zastavit, poslechnout tok potůčku," říká o svém cestování na kole Lavinda z Mostu - Do práce na kole

„Můžeš si zastavit, poslechnout tok potůčku,“ říká o svém cestování na kole Lavinda z Mostu

„Můžeš si zastavit, poslechnout tok potůčku,“ říká o svém cestování na kole Lavinda z Mostu
11. 6. 2020

Jiřina Lavičková neboli Lavinda (na fotce vpravo) je celoživotní nadšená cyklistka. Po několikáté se účastní i výzvy Do práce na kole se svými kolegyněmi a týmem Holky z naší školky. Její nadšení a optimismus jsou nakažlivé. Rozhodli jsme se Jiřiny zeptat na pár otázek, aby její příběh a postřehy mohly inspirovat další cyklistky a cyklisty.  

Jak jste se vlastně dostala ke kolu – kolu jako dopravnímu prostředku?
Kolo jsem zdědila před cca 25 lety po mém synovi, který z něho rychle vyrostl. Dostal nové, na kterém
jezdíval na ryby na nedalekou nádrž Matyldu či rybník Vrbeňák cca 5-10 km z domova. No a já za ním začala jezdit společně s manželem a vozila mu na kole svačinu, pití. Manžel měl tehdy favorita a už tehdy jezdil do práce na kole. Takhle to začalo.

Co vás na jízdě na kole baví?

Kolo je pro mě nutnost, je to můj hlavní dopravní prostředek. Hlavně na jaře si užívám, jak se příroda krásně probouzí. To z auta nepostřehnete.

Kam ráda jezdíte?

Všude. Na kole mám i postranní taštičky, takže můžu jezdit do práce, na nákupy, k lékaři, na úřady. Už jsem tu tím poměrně proslulá. :) Jen mě mrzí, že nemám kolikrát kam kolo zamknout.

Jak se jezdí cyklistům v Mostě, kde žijete?

V Mostě to zatím pro cyklistiku není nic moc. Je tu pěkný okruh kolem nádrže Matylda cca 4,2 km, Benedikt 2 km, pak cyklostezky RESSL, kopec Šibeník a cyklotrasy po městě. Kolem jezera Most se něco děje, tak snad se dožiji okruhu, který by měl mít snad 10 km. Pruh pro cyklisty je jen na jedné hlavní silnici u nádraží, dost frekventované, jinak zatím nikde.

Jak a kdy jste se dozvěděla o akci Do práce na kole? Proč jste se poprvé přihlásila?
Akce Do práce na kole jsem nejdříve nesledovala, říkala jsem si, že jezdím i bez akce. Ale časem mě přesvědčily fotky na Facebooku a různé aktivity jako snídaně na triko, servis a tak. Zmínila jsem se v práci a jedna kolegyně se přidala – tak jsme to před čtyřmi lety rozjely. A jezdíme stále. Kolegyně se mění a letos i jedna nová přibyla. Tato akce je motivuje, protože nechtějí kazit průměr pravidelnosti. Snaží se celý květen bez ohledu na počasí jezdit a jezdí pak i celé léto. Baví je to a jsou rády.

Jak to bylo v dalších letech? Musela jste kolegyně k účasti ve výzvě přemlouvat?

Přihlásila jsem nás, protože podle mě by neměli zbytečně jezdit auty, když to nemají moc daleko. Myslím, že do 10 km by to neměl být pro nikoho problém. Ulevit tak přírodě, udělat něco zdravého pro sebe a určitě za ten měsíc si zvyknout a jezdit i dále, alespoň v hezkém počasí… Já tedy jezdím celoročně.

Máte nějaké zážitky přímo ze soutěže?

Letos se město Most bohužel neúčastnilo, a tak jsme musely jsme náš tým Holky z naší školky zaregistrovat přes město Louny. Ale v minulých ročnících byla třeba ve vinárně U kocoura akce zmrzlina na triko, kterou jsem si mohla sama natočit a dvakrát. :) Potom v naší vyhlášené sýrárně výborná sýrová svačinka a servis u kluků v Cyklopointu Most, kdy mi vyměnili brzdy a prohlédli kolo. Bylo to moc fajn a všichni, když viděli triko, byli milí a podporovali celou akci.

Co pro vás kolo znamená?

Lidé by se měli více hýbat, jak mladí, tak ale i starší. Kolo je v mém věku šetrné na klouby. Když je namrznuto, tak chodím více pěšky, ale chůze či běh už jsou otřesy a cítím to v kolenou. Kolo je také dobré na srdeční činnost, na pročištění hlavy. Můžeš si zastavit, přivonět, pohladit, posadit, poslechnout tok potůčku, zpěv ptáků, veverku sledovat, sojku, jak varuje, že jedeš, zase jet dál, je to fajn zkrátka…  S mým mužem jsme byli 40 let dvojka k pohledání, sice mi letos v únoru odletěl do nebíčka, ale já když jedu, stále vidím jeho krásné vymakané nohy a pestrý trikot, za kterým jsem 25 let dupala, aby mi neujel. Já teď ujíždím té bolesti, šlapu kam se dá a pomáhá to.

Přemýšlím, že po šedesátce, která mě čeká za rok, přejdu na elektrokolo, ale zatím mi to šlape, tak se nechci ulívat. Kolo je teď můj ještě větší parťák, pomáhá mi , mohu vyjet ven kdykoli se mi zachce, nejsem na nikom závislá, odvezu se sama, kam potřebuji. Abych nebyla tak sama, protože synové jsou daleko, tak jsem si pořídila malého labradorka. Až vyroste, bude se mnou běhat u kola.

Společenský klub proti lycře: Chvála slowbikingu

Společenský klub proti lycře: Chvála slowbikingu

Ve světě, kde je rychlost často nejvyšší hodnotou, dokonce i pokud jde o cyklistiku, se v ulicích měst po celém světě odehrává tichá revoluce: vzestup slowbikingu, tedy cyklistiky, která není…
Do školy na kole, pěšky a bezpečně. Co si můžeme vzít ze školních ulic celého světa?

Do školy na kole, pěšky a bezpečně. Co si můžeme vzít ze školních ulic celého světa?

„Zdá se, že se nic nemění, dokud se to najednou nestane,“ píše Duncan Green ve své knize How Change Happens. Strmý nárůst tzv. školních ulic po celém světě v posledních…
9 způsobů, jak podpořit kolegy a kolegyně, aby jezdili do práce na kole

9 způsobů, jak podpořit kolegy a kolegyně, aby jezdili do práce na kole

Bezmotorová doprava do práce vás činí šťastnějšími, zdravějšími a také šetří životní prostředí i vaše peníze. A vy to víte. Jak ale přesvědčíte kolegy, aby do toho šlápnuli taky? Mělo…
Výzvu pořádá
Generální partneři
Národní partneři
Partneři
Hlavní mediální partner
Mediální partneři