Inspirace z Mnichova: Zástupci Cykloměst a Cykloskokanů Do práce na kole vyrazili na exkurzi o udržitelné mobilitě

Poznávání mnichovské infrastruktury pro aktivní mobilitu, a to na vlastní kůži na kole i pěšky, prezentace o udržitelné dopravě od FlixBusu, o budoucnosti veřejné dopravy v MANu a Siemensu prezentace aktivit univerzitního centra Digital Hub Mobility, vzájemná inspirace a výměna zkušeností. To byly hlavní body odborné exkurze do bavorské metropole, kterou pro zástupce úspěšných měst zapojených do Do práce na kole 2022 zorganizoval spolek AutoMat. Partnerem výjezdu do Mnichova byla společnost FlixBus.

„V rámci výzvy Do práce na kole se nezaměřujeme pouze na účastnické týmy, ale vyhodnocujeme a oceňujeme také nejlepší Cykloměsta a Cykloskokany Do práce na kole – tedy taková města, která se snaží komplexně a kontinuálně rozvíjet svou infrastrukturu a celkově zlepšovat podmínky pro chodce*kyně i cyklisty*ky. Pomocí Cykloměsta a Cykloskokana chceme česká města motivovat k dalšímu rozvoji udržitelné mobility, ukazovat příklady dobré praxe u nás a také přinášet inspiraci ze zahraničí,” říká Dominika Lenthárová ze spolku AutoMat. „Loni jsme poprvé vyhlásili kategorii Cykloskokan Do práce na kole, ocenění pro město, které v oblasti rozvoje chodecké a cyklistické infrastruktury a městského mobiliáře učinilo, podle vnímání obyvatel a obyvatelek města, za poslední dva roky viditelný krok vpřed. Chceme tak vyzdvihnout i příklady měst, která nemají vybudovanou dokonalou infrastrukturu, ale pracují na tom. Důležitým parametrem úspěchu je i to, jak město, jeho zastupitelé a úřady dokážou s lidmi ohledně vykonaných a plánovaných kroků komunikovat,“ dodává Lenthárová.

Do Mnichova vyrazili spolu s AutoMatem tři zástupci ostravského Městského ateliéru prostorového plánování (MAPPA), jeden zástupce pražského IPRu a také členové spolků Cyklo Budějovice, královéhradeckého Bajkazylu a Brno na kole. Organizačně akci připravil Jan Haruda ze studia SocGeo ve spolupráci s AutoMatem. Co účastníky a účastnice v bavorské metropoli nejvíc zaujalo?

„Hned po výjezdu z nádraží na sdílených kolech mě překvapil počet osobních cargo kol. Ta byla v podstatě na každém veřejném parkovišti. Lidi se tu nebojí cargokola nechávat venku, byť jsou elektrická. U nás stojí taková kola třeba čtvrt milionu, ale tady je to úplně běžná praxe. A jezdí s tím po infrastruktuře, která je také dost sdílená s ostatní dopravou. Je to krásná ukázka toho, jak může takové ne úplně cyklo město fungovat i s tou motorovou dopravou,“ sdílí své dojmy Jiří Štrupl z královéhradeckého Bajkazylu, který se zároveň podílel na založení pražských cyklodep pro cargokola a je u nás průkopníkem i v oblasti paletové cyklodopravy.

A co obyvatelé a obyvatelky Mnichova podle něj k využívání (nákladních) kol motivuje? „Lidi tu mají ta kola kam odkládat. V podstatě na každé křižovatce je několik stojanů typu U, takže je přes kola dobře vidět do křižovatek a přitom jsou na očích vlastně všem účastníků provozu. No a dál? Přece jenom ta cyklo infrastruktura, i když není všude úplně segregovaná, tak je velmi vyspělá a navazující,“ dodává cargo-bajker guru Štrupl.

„V Mnichově mě překvapilo, s jakou lehkostí se všichni lidé v ulici pohybují. I v náročnějších situacích, jako je míjení, předjíždění nebo při průjezdu křižovatkami, si vždy všichni s přehledem poradili. Ukazuje se, že promyšlený design ulic, férový přístup ke všem druhům dopravy a vzájemná ohleduplnost fungují,“ říká Tomáš Zetek z MAPPA.

„Ukazuje se, že města typu Mnichov s poměrně rozvinutou cykloinfrastrukturou do toho dál šlapou a snaží se zkvalitňovat podmínky. Teď tu začínají stavět i cyklodálnici, která povede z centra dál. Na podzim kopli do země a příští rok by měl být hotový první půl kilometrový obousměrný úsek,“ popisuje nadšeně Michal Šindelář z AutoMatu a zároveň spolku Brno na kole.

A co během exkurze v Mnichově nejvíc zaujalo dopravního specialistu Josefa Lažu, který působí v MAPPA? „Zaujala mě spousta věcí, ale asi nejvíce překvapivá byla ta (asi) celospolečenská dohoda držet jasné koridory pro pohyb kol, byť to znamená užší pruhy pro chodce (klidně u výstupů z metra) v režimu dělené stezky pro chodce a cyklisty, nebo naopak pustit jízdní kola do prostoru nároží v režimu stezky pro chodce s povoleným vjezdem cyklistů. Další věcí, která by u nás dle mého názoru šla na zavést „pouhou“ změnou legislativy, trochou barvy a výměnou sklíček na chodeckých návěstidlech, je „nepřímé odbočení vlevo“. Jednoduché a příjemnější než odbočovat z levého řadícího pruhu.”

„Líbí se mi, jakou mají v Mnichově síť oddělené infrastruktury a jak tu mají vlastně vyřešená všechna křížení,” dodává Tomáš Holub z Cyklo Budějovice. „My umíme postavit cyklostezku třeba podél silnice, ale jak je tam nějaká boční ulice, tak si s tím moc nedokážeme poradit. Dá se tam přechod pro chodce a značka „Cyklisto, sesedni z kola“. U nás v Budějovicích je obecně problémem roztříštěnost těch jinak parádních úseků stezek. Tady se mi líbí i to, jak zvládají dát parkování kol do parkovacího pásu ve vozovce. Prostě to označí a auta do toho evidentně nebourají,“ všímá si Holub.

Kromě poznávání cykloinfrastruktury „na vlastní kolo“ se delegace podívala také do firem MAN a Siemens, které si veřejnost spojuje především s nákladními automobily, autobusy a také vlaky. V obou společnostech jsme se dozvěděli o tom, jak bude doprava ve městech a hlavně mezi nimi vypadat v budoucnosti a jak co nejrychlejší přejít k udržitelnější dopravě třeba i přidáním alternativ – tak jako se to podařilo „jen“ pomocí přímého a komfortního vlakového spojení Madridu a Barcelony, které o 65 % omezilo osobní leteckou dopravu mezi těmito městy. V Digital Hub Mobility se návštěvníci z Česka dozvěděli víc třeba o experimentech a výzkumech zaměřených na sdílený městský prostor, v centrále Flixu se pak mluvilo o perspektivě vývoje dálkové autobusové dopravy.

„Věříme, že brzy nebude potřeba jezdit za příklady dobré praxe do zahraničí a v Ostravě budou přibývat realizace podobně obyvatelných a příjemných veřejných prostranství,“ dodávají účastníci exkurze z ostravského MAPPA.

„Spolek AutoMat letos slaví 20 let své existence a i když se podmínky pro udržitelnou dopravu v Česku postupně lepší a kolo už začíná být považováno za normální dopravní prostředek, pořád máme ještě před sebou dlouhý kus cesty. AutoMat má ve svém poslání mimo jiné přinášet inspiraci ze zahraničí a ukazovat, že to v praxi jde. Že někdy stačí jen překonat zažité stereotypy. V tomto ohledu to vypadá, že náš spolek bude ještě alespoň pár let potřeba…” uzavírá Anna Kociánová z AutoMatu.

Foto: Anna Kociánová a Filip Moučka (Městem na kole)