Konec jaywalkingu v New Yorku. Město vrací své ulice chodcům

Praxe, která dělala z lidí přecházejících mimo přechod kriminálníky, nyní po více než sto letech končí. Důvodem, proč město New York ustoupilo od pokutování přecházení ulice mimo přechod pro chodce, byla také rasová diskriminace.

Nová právní úprava umožňuje chodcům přecházet ulici i na místech, která nejsou oficiálně vyznačena jako přechody pro chodce, pokud je to bezpečné a pokud není ohrožen provoz. Podle zastánců tohoto zákona by měl přístup k městskému prostoru být rovný pro všechny, bez ohledu na rasu nebo etnický původ.

Tento krok byl přijat po letech diskusí a studií, které ukázaly, že menšiny byly častěji pokutovány za bagatelní porušení pravidel v podobě přecházení ulice mimo přechod, což vedlo k narůstajícímu napětí mezi komunitami a policií. Zastánci nového zákona doufají, že tato změna nejen sníží tyto rozdíly, ale také posílí vztahy mezi komunitami a místními úřady.

Co to je jaywalking a kde se vzal?

Zatímco dnes je pojem „jaywalking“ spojený výhradně s chodci, první zmínky o jay, tedy buranském chování na ulici se týkaly kočárů tažených koňmi a automobilů a objevují se v roce 1905 v Kansasu: „jay drivers“, kteří nejezdili po správné straně silnice. Tento termín se rychle rozšířil na chodce, a v roce 1909 noviny The Chanute Daily Tribune varovaly: „Jay walker potřebuje pozornost stejně jako jay driver, a je to stejně velká nepříjemnost.“

„V prvních dnech automobilismu bylo úkolem řidičů vyhnout se vám, ne vaším úkolem vyhnout se jim,“ říká Peter Norton, historik na University of Virginia a autor knihy Fighting Traffic: The Dawn of the Motor Age in the American City. „Ale pod novým modelem se ulice staly místem pro auta — a pokud jste chodec, je to vaše chyba, když vás srazí.“

Původně v USA platilo právní pravidlo, že „všichni lidé mají rovné právo na silnici, a že při uplatňování tohoto práva by každý měl věnovat náležitou péči tomu, aby neohrozil ostatní uživatele cesty“. Časem však ulice staly doménou silničního provozu, a to jak prakticky, tak i právně. Jak se z lidí pohybujících se po ulicích stali potencionální kriminálníci, popisuje trefně třeba toto video.

Newyorská Mullberry st. v roce 1900. Foto: Wikimedia Commons

Jak dostat lidi z ulice

Automobilová lobby v USA se začala masivně věnovat očerňování jaywalkerů v 10. a 20. letech 20. století. V roce 1912 například časopis Popular Mechanics informoval, že tento termín byl běžně používán v Kansas City: „Městský chodec, který nedbá na dopravní předpisy na křižovatkách, ale potuluje se po celé ulici, přechází uprostřed bloku nebo se pokouší ušetřit čas tím, že si vybere diagonální trasu přes křižovatku, místo aby se držel přechodu, je v Kansas City označován jako ‚jay walker‘.“ Nejstarší citace v Oxfordském anglickém slovníku pochází z roku 1917. Dnes se v USA toto slovo často používá synonymně s jeho současnou právní definicí, tedy pro přecházení ulice nelegálně.

Členka newyorské městské rady Mercedes Narcisse, demokratka z Brooklynu, předkladatelka návrhu nového zákona, uvedla, že eliminuje rasové rozdíly ve vymáhání předpisů, přičemž upozornila, že více než 90 % pokut za jaywalking, které byly vydány minulý rok, připadlo na černošské a latino obyvatele.

Pokuty za běžný pohyb

„Buďme upřímní, každý Newyorčan přechází mimo přechod. Lidé se prostě snaží dostat tam, kam potřebují,“ píše Narcisse ve svém e-mailovém prohlášení. „Zákony, které penalizují běžné chování při každodenním pohybu, by neměly existovat, zejména když nespravedlivě ovlivňují menšinové komunity.“

Jaywalking jakožto protiprávní jednání ruší i další americká města a státy. Aktuálně můžete přejít, kde se vám to hodí, třeba v Denveru, Californii, Kansas City, Missouri, Nevadě a Virginii. Ve většině evropských zemí včetně České republiky platí podobná pravidla, která nařizují pěším vstupovat do vozovky jen za určitých podmínek, které se liší stát od státu. Výjimky představují skandinávské země, Švýcarsko, Nizozemí a Velká Británie, státy, které předpokládají, že jejich občané jsou schopni sami posoudit, kdy je pro ně přecházení bezpečné a kdy nikoliv.

Běžný pohyb, nebo přestupek?

V Británii platí od roku 2022 v silničním provozu hierarchie zodpovědnosti. Ta ve zkratce znamená, že ti, kdo řídí vozidla schopná způsobit největší škodu, nesou také největší díl zodpovědnosti za snižování rizika pro ostatní. Ostrovní stát touto úpravou sleduje zejména zvýšení bezpečnosti pro ty nejzranitelnější účastníky provozu.

Rovnější veřejný prostor pro všechny

Nová právní úprava umožňuje chodcům v New Yorku přecházet ulici i na místech, která nejsou oficiálně vyznačena jako přechody pro chodce, pokud je to bezpečné a pokud není ohrožen provoz. Podle zastánců tohoto zákona by měl přístup k městskému prostoru být rovný pro všechny, bez ohledu na rasu nebo etnický původ.

Organizace Legal Aid Society, nezisková organizace, která poskytuje bezplatnou právní pomoc Newyorčanům, kteří si nemohou dovolit právníka, uvedla, že policie desítky let používala tento přestupek jako záminku k zastavování, vyslýchání a prohlídkám obyvatel – zejména lidí barevné pleti.

„Doufáme, že městská rada bude pokračovat v dalším rušení zastaralých zákonů, které nemají žádný veřejný bezpečnostní účel a pouze zaplétají lidi do trestního právního systému,“ uvedla organizace ve svém prohlášení. A Narcisse dodává, že policisté se místo pokutování a šikany chodců bude moci věnovat problémům, které jsou skutečně důležité. New York se tak přidává k městům, které si svých obyvatel a obyvatelek cení více než aut.

Povinnost používat přechody má své dopady i v Česku

V Česku je jaywalking také zakázán. Platí povinnost použít přechod pro chodce nebo místo pro přecházení, je-li vzdálen méně než 50 metrů a přecházet je povoleno pouze kolmo na vozovku. Důsledkem je nejen nízká respektovanost řady světelných signalizací, kde se běžně přechází na červenou, nejede-li auto nebo časté formální porušování těchto pravidel přecházením mimo přechod.

Dopady jsou nepřímé i na samotný návrh ulic. V praxi jsme se například setkali s odmtáním zřídit přechod pro chodce na cestě ke školce v zóně 30 s argumentem, že by to znemožnilo legálně přecházet v jeho blízkosti. Jakkoliv je tedy potřeba chránit slabší účastníky provozu zajištěním možností ulici bezpečně přejít, český “zákaz jaywalkingu” omezuje volnost používání veřejného prostoru tehdy, když ochranu v podobě přechodu nebo semaforu zrovna nepotřebujete.

A jakkoliv zní představa, že by mohlo být dovoleno přecházet mimo přechody nebo na červenou (při dání přednosti vozidlům) pro naše dopravní společenstvo nepochybně kacířsky, za úvahu to rozhodně stojí.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme! 

www.nakrmteautomat.cz