„Podpora cyklomobility je pro nás klíčová.“ Předali jsme Pardubicím titul Cykloměsto 2025

Na úvod naší návštěvy na magistrátu nám náměstek primátora Jan Hrabal říká, že Pardubice rozhodně nehodlají usínat na vavřínech. „Už 28. ledna bude rada města Pardubic schvalovat vypsání výběrového řízení na výstavbu cyklostezky podél severovýchodního obchvatu. Její délka je zhruba 4 100 metrů a myslím si, že jde o významný počin. Dojde tak k přímému cyklopropojení oblasti Dubiny a Polabin, kde je například univerzita. Pro řadu dojíždějících by mohlo jít o zajímavou alternativu,“ vysvětluje. A dodává, že v případě jihovýchodního obchvatu, na který je již v běhu soutěž na zhotovitele, se už bude stavět stezka rovnou společně se silnicí. O pár desítek minut dříve jsme se na nádraží prošli po nové lávce, která místním usnadňuje pohyb mezi centrem a sídlištěm Dukla.

Na kole na úřad

Po cestě na úřad nás také příjemně překvapuje množství cyklostojanů v ulicích, na které z Prahy rozhodně zvyklí nejsme. Tomáš Cabrnoch plní na úřadě roli firemního koordinátora Květnové výzvy Do práce na kole a náměstkyně primátora Jiřina Klčová zodpovědná za životní prostředí dodává, že společně pracují na tom, aby se lidé na radnici skutečně zapojovali a pokud možno jezdili i nad rámec výzvy. „Tady lidé jezdí poměrně dost na kole sami od sebe, ale tím, že jsme vytvořili týmy a nahrávali cesty do systému, jsme namotivovali přes stovku zaměstnanců a zaměstnankyň magistrátu. V celých Pardubicích jich bylo samozřejmě o mnoho víc,“ upřesňuje.

Přístřešek před budovou nádraží

I přesto, že rovinaté Pardubice patřily už v minulém století mezi cyklistické bašty, stále se tu snaží podmínky pro dopravu na kole zlepšovat. „Před třemi roky jsme se pustili do ambiciózního projektu s jednoduchým názvem Koncepce dopravy v klidu. Jeho hlavním garantem je Jakub Kutílek, který překreslil vodorovným značením a nestavebními úpravami prakticky celé Pardubice. Ve vhodných lokalitách zavádíme také cykloobousměrky,“ říká pan náměstek. Reakce lidí jsou podle něj velmi pestré, od velkého nadšení až po hrubou nespokojenost. „S některými lidmi jsme jednali i osobně, odvedli jsme velké penzum práce a Kuba si zaslouží velký dík,“ pokračuje. Jakub byl ostatně naším průvodcem ulicemi města jako zástupce spolku Město na kole, který Květnovou výzvu v Pardubicích organizuje, a cestou z nádraží nám ukázal i zónu 30 v Nerudově ulici s několika cykloobousměrkami i nestavební ostrůvek na přechodu pro chodce na Palackého třídě.

Zklidňování pro bezpečnost

„Já bych se nebál říct, že ve srovnání s jinými městy zavádíme cykloobousměrky v klidných ulicích a zónách 30 plošně. Tím se myslím můžeme pochlubit,“ říká. Zavádění „třicítky“ se podle Hrabala také neobešlo bez stížností, ovšem už po pár týdnech existence je veřejnost označovala za dobrý nápad. „Jsou rádi, že se konečně nemusí bát poslat dítě přes ulici na hřiště.“ Jiřina Klčová dodává, že proces jakékoliv změny provázejí vždy stejné „porodní bolesti“. „Nejdřív je to legislativa a úředníci, poté veřejnost, která se musí s tou změnou popasovat a po nějaké době uzná, že je to takhle vlastně lepší. Prvním krokem je ale vždy vůle města něco zlepšovat, což si myslím, že je u nás setrvalý stav,“ vysvětluje s úsměvem.

Cykloobousměrky tu zavádějí ve velkém

Stejně jako v jiných českých městech i v Pardubicích neustále roste počet aut. V roce 2025 jich tu bylo registrovaných přes 200 000, tedy víc než dvojnásobek oproti roku 2008. Jedno z opatření, které město proti zahlcení svých ulic přijalo, je rozšíření zóny placeného stání i do rezidenční čtvrti. „Lidem se to samozřejmě nelíbí a já se s nimi scházím a řeším jednosměrky, výhybny, cyklopruhy atd.“, pokračuje Hrabal. Ale Jiřina Klčová by šla ráda ještě dále a přinesla do Pardubic tzv. letní ulice. „Viděli jsme to letos v květnu v Kodani, kde se ulice úplně zavře pro auta a otevře se lidem. Děti si tam mohou hrát, lidé dělají pikniky a je to skvělé,“ přibližuje. I my máme samozřejmě z jejího nápadu radost a už se těšíme, až se Pardubice přidají na seznam měst s větším počtem lokalit slavností Zažít město jinak.

Aktivně budovat komunitu

Paní náměstkyně má ostatně s vracením veřejného prostoru lidem zkušenost s akcí Stůl na míru. „Já jsem byla politická hybatelka, ale reálně si to fyzicky odpracovali naši úředníci, lidi z magistrátu. V roce 2025 se konal třetí ročník a poprvé v rámci akce zavřeli i jednu silnici. A ukázalo se, že to Pardubáci na ten půlden bez problému zkousnou. Takže uvidíme, kam bychom to mohli protáhnout,“ říká. Jakub Kutílek dodává, že spolek Město na kole má podanou žádost o pronájem nebytového prostoru města, ve kterém má v plánu rozjet znovu svou svépomocnou cyklodílnu a upevnit tak místní cyklokomunitu. A ta se na akcích ve veřejném prostoru určitě bude ráda podílet také. Jiřina Klčová na oplátku nabízí pomoc s organizací Květnové výzvy Do práce na kole.

Oddělená infrastruktura se využívá i v mrazivém počasí

Před koncem našeho setkání se pan náměstek ještě ptá, co musí Pardubice udělat pro to, aby vyhrály Cyklorank a navrhuje započítávat cyklostojany. A Jiřina Klčová dodává, že město bude rozhodně pokračovat ve své snaze dostávat lidi z aut. „Město se nenafoukne a jde o zdraví obyvatelstva, všichni se potřebujeme pohybovat. Když budeme jezdit na kolech, zlepší se nám prostředí pro všechny.“ Už nyní jezdí na kole po Pardubicích vysoké procento obyvatelstva. Přesto chce město stále investovat do podpory cyklomobility, ujišťuje nás pan náměstek. A na úplný závěr dodává, že místní dopravní podnik pracuje na spuštění bikesharingu, který bude tarifně propojený s časovou jízdenkou na MHD.

Cyklistiku máme v krvi

Po návštěvě magistrátu se ještě přesouváme na Krajský úřad, který se Květnové výzvy účastní dlouhodobě a ve velkém. Tam se nás ujímá pan Dušan Salfický, 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje a zastupitel města Pardubice, a Roman Línek, radní Pardubického kraje pro regionální rozvoj, evropské fondy a kulturu. Oba se Květnové výzvy pravidelně účastní a velmi je těší ocenění Cykloměsto 2025. „Pardubice se dlouhodobě inspirují v Holandsku, zemi cyklistice zaslíbené, už více než 30 let. Cyklistiku tu máme všichni v krvi,“ říká Línek. A je rád, že ve městě i mimo něj v rámci aglomerace přibývají cyklostezky. A Salfický potvrzuje, že pozoruje i rozvoj cykloturistiky.

Stavili jsme se i na Krajském úřadu

V budově úřadu jsou ve dvoře zaměstnancům k dispozici zastřešené klece na kola i sprchy. „Kolo je dneska poměrně drahá záležitost a mít možnost ho bezpečně parkovat je základ pro to, abych ho běžně používal,“ říká Salfický. A Línek dodává, že pokud chceme k udržitelné dopravě vést děti, a tím si zajistit lepší budoucnost pro nás pro všechny, potřebujeme vědět, že budou v provozu v bezpečí. Na krajský úřad dojíždí hodně zaměstnanců a zaměstnankyň i z okolních obcí a měst a hodně z nich tak činí vlakem a od nádraží do práce pak na kole. I v lednu hojně naplněná kolárna je toho důkazem.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!