Cyklodoprava musí být atraktivní, bezpečná a dostupná, řiká cyklokoordinátor města Brno - Do práce na kole

Cyklodoprava musí být atraktivní, bezpečná a dostupná, řiká cyklokoordinátor města Brno

5. 5. 2026, 8 min. čtení
Cyklodoprava musí být atraktivní, bezpečná a dostupná, řiká cyklokoordinátor města Brno

„Nečekejme revoluci, po které se Brno přes noc stane Amsterodamem. Byl bych rád, kdyby Brno zůstalo Brnem, říká Petr Gelnar, cyklokoordinátor města Brna. S Jitkou Jirků z nadace Partnerství si u příležitosti Květnové výzvy povídal o tom, jak vznikala nová cyklostrategie moravské metropole, co je jejím cílem a jak ho hodlá dosáhnout.

Brno připravuje cyklostrategii města, je to první takový dokument nebo navazuje na předchozí?

Není to úplně první dokument tohoto typu, navazujeme na starší Generel cyklistické dopravy z roku 2010 a zpřesňujeme Plán udržitelné městské mobility z roku 2018. Dá se ale říct, že jde o první takto komplexní a moderní strategii. Předchozí dokumenty už zkrátka neodpovídaly dnešním trendům a potřebám.

Největší změny jsou z mého pohledu tři. Zaprvé, cyklostrategie vznikala poprvé čistě interně u nás na Odboru dopravy Magistrátu města Brna ve spolupráci s Brněnskými komunikacemi a Kanceláří architekta města Brna, a to za široké participace veřejnosti i městských částí. Věřím, že díky tomu bude strategie mnohem lépe odrážet brněnskou realitu, než kdyby ji zpracovala externí firma „od stolu“ bez detailní znalosti místního prostředí. Zadruhé, dokument reaguje na moderní trendy. Řešíme nejen trasy, ale i bikesharing, cargo kola a detailně popisujeme, jak pracovat s daty nebo komunikovat s občany. Snažíme se postihnout všechny oblasti klíčové pro úspěšné plánování. A zatřetí je to soulad s nadřazenými politikami. Vycházíme z doporučení Evropské unie a cyklodopravu plánujeme jako součást mixu pro celou Brněnskou metropolitní oblast. Zde musím vyzdvihnout skvělou spolupráci s Jihomoravským krajem. Naše strategie do sebe zapadají a jsme připraveni budovat spojení přesahující hranice města.

Co je hlavním cílem cyklostrategie a jaké oblasti zahrnuje?

Všechno stavíme na třech základních principech – atraktivita, bezpečnost, dostupnost. Prvním cílem je samotný podíl cyklodopravy, který chceme do roku 2035 dostat na 10 %. Druhým pilířem je bezpečnost, zde razíme tzv. vizi nula, tedy žádné smrtelné a těžké nehody. A třetím principem je dostupnost, kdy cílíme na to, aby měl každý obyvatel vhodnou páteřní infrastrukturu maximálně do 500 metrů od svého bydliště. K naplnění těchto cílů jsme v dokumentu definovali 24 konkrétních opatření, což jsou už praktické kroky pro samotnou realizaci.

Byla do příprav strategie zapojena i veřejnost a cyklistické spolky?

Rozhodně, bez toho by to ani nešlo. Z podnětů od veřejnosti a z tzv. pocitových map jsme například přímo vycházeli při tvorbě mapy bodových závad, která přesně ukazuje křižovatky a místa, kde se lidé dnes necítí bezpečně.

Podařilo se nám také uspořádat participativní workshop pro veřejnost a to pro nás bylo zcela zásadní. Nechtěli jsme jen posbírat nápady a lidem odprezentovat hotovou věc. Návštěvníci měli možnost doslova kreslit trasy do map, živě s námi diskutovat o tom, kam se reálně potřebují na kole dostat, a dávat nám přímou zpětnou vazbu. Chtěli jsme aktivní cyklisty skutečně zapojit do samotného procesu plánování.

Zahrnuje cyklostrategie návaznost na regionální a dálkové cyklotrasy v okolí Brna?

Jak už jsem naznačil u první otázky, spolupráce s krajem a přesah do regionu jsou pro nás stěžejní. Regionální trasy jsou v širším území už dnes víceméně dané a napojujeme na ně naši městskou páteřní síť.

Cyklostrategie je plně provázaná s Koncepcí rozvoje cyklistiky Jihomoravského kraje. Uvědomujeme si, že trasy nekončí značkou Brno. Evidujeme obrovský potenciál v dojížďce za prací a studiem z bezprostředního zázemí města. V našich top 10 prioritních projektech je například ucelený koridor údolím Ponávky, který výborně propojí centrum Brna až s obcemi směrem na Kuřim.

Projednávání nové cyklostrategie

Jak bude cyklostrategie propojena s veřejnou dopravou a pomůže její realizace snížit dopravní zácpy ve městě?

Kolo a veřejná doprava nejsou konkurenti, ale skvělí partneři. Zaměřujeme se například na rozvoj systému B + R (bike and ride), tedy bezpečného parkování kol u přestupních uzlů, aby lidé mohli část cesty ze vzdálenějších okrajů absolvovat na kole a pak sednout na tramvaj či vlak. Diskutovali jsme s Dopravním podnikem města Brna o možnosti převozu kol a elektrokol v MHD a shodli jsme se, že je potřeba nastavit férové podmínky pro všechny.

Dosažení desetiprocentního podílu cyklodopravy znamená, že třeba část lidí nechá auto doma. Kolo zabírá zlomek prostoru co automobil. Kvalitní cykloopatření tak paradoxně uleví i těm řidičům, kteří auto použít opravdu musí, protože z ulic zmizí zbytné jízdy.

Brněnský cyklokoordinátor Petr Gelnar

V jaké oblasti mělo město a veřejnost při projednávání cyklostrategie rozdílné názory?

Zajímavá debata se často vede o samotném trasování. Mnozí by dnes rádi viděli páteřní trasy odkloněné do zklidněných paralelních ulic, aby se cyklista vyhnul hlavní tepně. Pro nás je ale naprosto klíčová dostupnost cílů cest. Zklidněné ulice jsou dnes sice fajn pro samotný pohyb na kole, ale nedovedou vás k obchodům, službám nebo úřadům, které leží právě na hlavních třídách. Příkladem může být Štefánikova třída a paralelní stezka na Chodské a Botanické. Pokud plánujeme více cyklistů v budoucnu, nemůžeme je nutit jezdit po úzké společné stezce s chodci někde mimo, kde nemají žádné reálné cíle svých cest. Musíme naopak usilovat o kvalitní, oddělené trasy přímo na důležitých městských třídách.

Inspirovali jste se při tvorbě cyklostrategie jiným městem v České republice nebo v zahraničí?

Samozřejmě, tvorbu jsme konzultovali s agenturou JASPERS pod Evropskou investiční bankou, takže dokument reflektuje principy moderního evropského plánování. Diskutovali jsme i s kolegy z Vídně a trendy v zahraničí dál pečlivě sledujeme. Na rovinu ale musím říct, že někdy není možné řešení ze zahraničí jen slepě překlopit. Narážíme na odlišný kontext, legislativu, normy nebo i zažité dopravní návyky. Veřejnost často argumentuje snímky z Kodaně či Amsterodamu a nám se pak složitě vysvětluje, proč to u nás v rámci stávajících českých zákonů zatím nejde. Právě s tím ale chceme pracovat. Prostřednictvím cyklostrategie adresujeme tyto legislativní problémy na národní úroveň, protože to jako město sami nevyřešíme. Snažíme se o postupné vzdělávání a evoluci všech zapojených aktérů, abychom řešení zvenčí mohli postupně zkoušet i u nás. Nečekejme ale revoluci, po které se Brno přes noc stane Amsterodamem. Byl bych rád, kdyby Brno zůstalo Brnem, ale zároveň to bylo město s atraktivní, bezpečnou a dostupnou cyklodopravou.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!