Sevillská cyklistická revoluce: vzor pro proměnu měst? - Do práce na kole

Sevillská cyklistická revoluce: vzor pro proměnu měst?

3. 6. 2026, 7 min. čtení
Sevillská cyklistická revoluce: vzor pro proměnu měst?

Holanďané často dostávají otázku: Jaké existují vědecké důkazy, že kvalitní a rozsáhlá síť cyklistické infrastruktury vede k většímu využívání jízdních kol a především k bezpečnější cyklistice? V Nizozemsku je na jí ale obtížné odpovědět, protože cyklistická infrastruktura zde v nějaké podobě existuje již dlouhou dobu a cyklistická kultura má hluboké historické kořeny. Zajímavou případovou studií je však španělská Sevilla. Na začátku 21. století se tady na kole jezdilo jen minimálně, zatímco dnes se město může pochlubit živou a rozvinutou cyklistickou kulturou.

Podívejme se na příběh Sevilly a zjistěme, zda může nabídnout cenné poučení pro města po celém světě, popř. jaká. V roce 2006 měla pouhých 12 kilometrů oddělených cyklostezek a podíl cest uskutečněných na kole činil jen 0,5 %. Zastánci cyklistické infrastruktury prosazovali změny již od roku 1992, ale jejich plány získaly skutečný impuls až ve chvíli, kdy je převzala politická strana Izquierda Unida (Sjednocená levice).

Volební úspěch strany v roce 2003 vedl ke vzniku koalice se socialisty, což umožnilo pevně zakotvit plány na rozvoj cyklistické dopravy do správy a strategického řízení města.

Realizací tohoto ambiciózního plánu byl pověřen José García Cebrián, vedoucí oddělení územního plánování města Sevilla a sám dlouholetý cyklista. Jeho vizí byla síť chráněných cyklostezek fyzicky oddělených od motorové dopravy, která by umožnila bezpečnou a pohodlnou jízdu lidem všech věkových kategorií, a to i nízkou rychlostí a v běžném oblečení.

Radikálně a neústupně

To, co Sevillu odlišovalo od mnoha jiných měst, byla její odhodlanost vybudovat najednou celou síť o délce 80 kilometrů, namísto postupného přidávání jednotlivých úseků. Většina potřebného prostoru přitom vznikla přerozdělením uličního prostoru na úkor automobilové dopravy.

Přestože se během počáteční fáze plánování objevovalo jen minimální množství odporu, skutečné problémy nastaly až při samotné výstavbě. Jak vysvětlil José García Cebrián, nedostatek odporu během plánování byl ve Španělsku poměrně běžný, protože cyklistické plány často zůstávaly pouze na papíře. Hlasitý nesouhlas začal zaznívat až ve chvíli, kdy se začalo stavět a změny se staly realitou. V té době už však bylo město k transformaci pevně odhodláno a od projektu neustoupilo.

Oddělit cyklisty od aut je zásadní

Prvních 77 kilometrů chráněné cyklistické infrastruktury, soustředěných především kolem centra města, bylo dokončeno za méně než dva roky (2006–2007). Do roku 2011 se síť rozrostla na 164 kilometrů, což představovalo přibližně 12 % celkové délky městských komunikací. V současnosti se sevillská cyklistická síť může pochlubit více než 180 kilometry tras, které propojují klíčové cíle ve městě s obytnými čtvrtěmi.

Úspěch? Okamžitý

Okamžitý úspěch byl patrný na prudkém nárůstu počtu každodenních cyklistů – jejich počet vzrostl z přibližně 6 000 na více než 70 000 denně. Průzkum z roku 2014 ukázal, že 6 % všech cest po městě a dokonce 9 % cest, které nesouvisely s dojížděním do práce nebo školy, bylo uskutečněno na kole.

Cyklostezky přinesly ještě jednu významnou výhodu: mohou je využívat také lidé na vozíku, což náhle zpřístupnilo mnohem větší část města osobám s omezenou mobilitou. Klíčovým faktorem úspěchu Sevilly byl také systém sdílených kol SEVici. Ten v roce 2024 disponoval přibližně 2 500 jízdními koly a 263 stanicemi.

Systém funguje jako partnerství veřejného a soukromého sektoru ve spolupráci se společností JCDecaux a poskytl dostupnou možnost dopravy lidem, kteří neměli prostor pro uskladnění vlastního kola nebo si jeho pořízení nemohli dovolit. Navzdory změnám ve vedení města a proměnám politických priorit zůstává podpora cyklistické infrastruktury v Seville dlouhodobě zachována.

Vyplatí se to?

V letech 2006–2011 investovalo město Sevilla do nové cyklistické sítě 32 milionů eur. Výzkum University of Seville z roku 2015 ukázal, že šlo o mimořádně nákladově efektivní investici.

Náklady na výstavbu byly odhadnuty na 270 000 eur na kilometr, zatímco roční náklady na údržbu se pohybovaly mezi 250 000 a 350 000 eury. V roce 2011 síť využívalo přibližně 70 000 cest denně.

Pro srovnání:

  • první linka sevillského metra (18 km) stála přibližně 35,2 milionu eur na kilometr a přepravovala kolem 53 000 cestujících denně;
  • budované metropolitní městské dálnice o délce 21,5 km měly rozpočet 30,8 milionu eur na kilometr a očekávanou intenzitu provozu kolem 50 000 vozidel denně.

Tato čísla ukazují, že cyklistická infrastruktura dokázala při výrazně nižších investičních nákladech obsloužit větší počet každodenních cest než mnohem dražší dopravní projekty.

Španělské počasí cyklistice svědčí

V lednu 2024 byly zveřejněny statistiky za rok 2023. Sevillské cyklostezky využívalo přibližně 111 125 cest denně, toto číslo však zahrnuje také jízdy na elektrokoloběžkách. Pokud se započítají pouze jízdní kola, vychází počet na zhruba 70 000 cest denně, tedy na úroveň před pandemií covidu v roce 2019.

Rychle, souvisle a odděleně

Úspěch sevillské cyklistické transformace spočívá v modelu, který klade důraz nejen na bezpečnost, ale také na jednoduchost a pohodlí pro všechny uživatele. Síť byla navržena na základě osvědčených postupů z Nizozemska, Německa a Dánska a její podoba vychází z několika klíčových principů: souvislost, propojenost, přímost tras, přehlednost a komfort.

K celkovému úspěchu přispěla také dvě důležitá rozhodnutí: budování obousměrných cyklostezek a velmi rychlá realizace celé sítě, namísto postupného budování jednotlivých úseků během mnoha let. Zkušenost Sevilly z let 2006 až 2011 ukazuje, že rychlé vybudování souvislé a od automobilové dopravy oddělené cyklistické sítě může být mimořádně účinným katalyzátorem začlenění cyklistiky do městské mobility.

Pokud je jízda na kole snadná, pohodlná a dostupná pro všechny skupiny obyvatel a je doplněna dalšími podpůrnými opatřeními, může se stát významnou součástí městské dopravy. Sevilla tak představuje inspirativní příklad pro města po celém světě, která hledají způsoby, jak rozvíjet udržitelnou městskou mobilitu.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!