Podle Světové zdravotnické organizace jsou dopravní nehody celosvětově jednou z hlavních příčin úmrtí. Každý den zahyne na silnicích více než 3 700 lidí, přičemž 26 % všech obětí jsou chodci a cyklisté. V Evropě se v roce 2019 na silnicích stalo téměř 140 000 nehod, z toho přibližně 25 000 zahrnovalo účast chodců a cyklistů. V zemích, které se rozhodly, že svůj veřejný prostor vrátí zpátky lidem a jejich bezpečí, se však tento počet dlouhodobě snižuje. Klíčem k úspěchu je především investování do infrastruktury, snižování rychlosti i počtu aut, která v minulém století naše města doslova převálcovala. A která evropská města sklízí největší úspěchy při této snaze o návrat městům pro lidi?
Kodaň je dlouhodobě považována za Mekku cyklistů. Téměř polovina obyvatel města denně jezdí do práce na kole. Město má přes 390 km oddělených cyklostezek, které jsou navrženy s důrazem na bezpečnost. Kromě cyklistů tu věnují velkou pozornost také chodcům – městské plánování upřednostňuje pěší zóny a zklidněnou dopravu. Dánská metropole zavedla také „zelenou vlnu“ pro cyklisty – pokud jedete konstantní rychlostí kolem 20 km/h, projedete několika semafory bez zastavení.
Ukázka oddělené infrastruktury v Kodani
Amsterdam je bez nadsázky synonymem pro cyklistiku. Přes 60 % všech cest ve městě se uskuteční na kole. Díky komplexní síti cyklostezek, cyklistickým ulicím a přísnému oddělení cyklistů od automobilového provozu je město mimořádně bezpečné pro pohyb na dvou kolech.
Bezpečnostní opatření, tedy zóny s omezenou rychlostí, světelná signalizace speciálně pro cyklisty a důsledná osvěta přispívají k nízkému počtu nehod.
Vídeň si zakládá na tom, že je městem pro lidi. Má vynikající pěší infrastrukturu a jeho síť cyklistických stezek se každoročně rozšiřuje. V roce 2022 byla Vídeň vyhlášena jedním z nejlepších měst pro chůzi v Evropě. Město pravidelně zklidňuje dopravu v obytných částech a vytváří „sdílené zóny“, ve kterých mají chodci přednost. V roce 2020 Vídeň zaznamenala pouze 3 smrtelné nehody cyklistů, přičemž město se pyšní neustálým zlepšováním své cyklistické infrastruktury a městských zón pro pěší.
Přestože je menší než Amsterdam, Utrecht patří mezi evropskou špičku v cyklistické dopravě. Má největší cyklistické parkoviště na světě a téměř všechny jeho hlavní silnice mají bezpečné cyklopruhy. Díky tomu je pohyb po městě rychlý a bezpečný.
Holandská cykloinfrastruktura je v podstatě uliční normou
Oslo je příkladem města, které za poslední roky dramaticky změnilo svou dopravní politiku. Od roku 2019 zakázalo v centru města většinu automobilové dopravy a investovalo do bezpečných ulic pro chodce a cyklisty. Výsledkem je nejen větší bezpečnost, ale i výrazné snížení emisí.
Koncept Vision Zero vznikl ve Švédsku v roce 1997 a jeho hlavním cíl je jednoduchý, ale ambiciózní: žádné smrtelné ani vážné dopravní nehody. Nejde však jen o dopravní pravidla. Klíčová je změna myšlení – přizpůsobení infrastruktury lidem, nikoli autům.
Města jako Oslo či Helsinky jsou příklady úspěšné implementace – v roce 2019 v Oslu nezemřel žádný chodec ani cyklista. Stockholm nebo New York zavádějí přísnější pravidla pro rychlost, přechody pro chodce a investují do oddělené cyklistické infrastruktury.
Praha má rozsáhlou síť pěších tras, ale bezpečnost cyklistů je stále slabým místem. Město investuje do rozvoje cyklostezek (např. Vltavská trasa), nicméně v husté dopravě je pro méně zkušené cyklisty pohyb stále problematický. K dosažení standardů západoevropských metropolí je třeba větší důraz na oddělení cyklistů od aut, zklidnění dopravy v centru a rozšíření pěších zón.
Brno se snaží o podporu cyklistiky i chůze, ale infrastruktura je zatím roztříštěná. Město v posledních letech rozšiřuje počet cyklistických pruhů, nicméně ty často končí náhle nebo vedou frekventovaným provozem. Pozitivním příkladem je revitalizace centra s důrazem na pěší pohyb (např. Dominikánské náměstí).
Menší města mají často větší potenciál stát se cyklisticky přívětivými díky své menší rozloze a nižšímu dopravnímu zatížení. Například Pardubice dlouhodobě podporují cyklistiku a mají relativně hustou síť stezek. Hradec Králové je známý svou snahou o rovnováhu mezi různými druhy dopravy a klade důraz i na bezpečné přechody.
Ulice pro bezpečný pohyb jsou klíčem k budoucnosti našich dětí
Důsledná implementace strategie Vision Zero – přijímání opatření podle osvědčených mezinárodních modelů.
Zklidnění dopravy v centrech měst – snížení rychlosti na 30 km/h v obytných oblastech, zavádění zón bez aut.
Bezpečné a oddělené cyklostezky – cyklisté by neměli sdílet prostor s auty na frekventovaných komunikacích.
Kvalitní městský mobiliář a veřejný prostor – lavičky, stromy, pitné fontánky a dobře osvětlené chodníky zvyšují komfort i bezpečnost.
Školení a osvěta – investujte do kampaní, které zvyšují respekt mezi řidiči, cyklisty a chodci.
Cesta k bezpečnějším městům není jednoduchá, ale je dosažitelná. Klíčem je odvaha změnit priority: od aut směrem k lidem. Města jako Kodaň, Amsterdam, Oslo nebo Utrecht dokazují, že bezpečné městské prostředí, kde je kladen důraz na cyklisty a chodce, může výrazně přispět k nižší nehodovosti a zlepšení kvality života. Česká města mají co dohánět, aby se připojila k moderním evropským sídlům 21. století, ve kterých se lidé nemusejí na ulicích obávat o život.
Své i jakékoliv jiné město, ve kterém se pohybujete na vlastní pohon, můžete ocenit a nominovat na titul Cykloměsto Do práce na kole 2025, a to do 30. června. Dáte tak jeho vedení jasně najevo, že vám na bezpečné udržitelné mobilitě záleží a že si jeho snad o budování infrastruktury ceníte. Tak hurá do toho, těšíme se na vaše tipy na inspirativní města v ČR.
Připojte svůj podpis k naší Výzvě 0 za bezpečnou infrastrukturu pro pěší a lidi na kolech. Žádejte změnu, bezpečné a zdravé město pro všechny.
Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!