Cyklistika chrání mozek před demencí, zjistila studie

Jízda na kole je spojena s o 19 % nižším rizikem všech typů demence a o 22 % nižším rizikem Alzheimerovy choroby ve srovnání s pasivními způsoby dopravy, jako je auto, autobus nebo vlak. Ukázala to studie na téměř 480 000 lidech z Velké Británie, publikovaná v odborném časopise JAMA Network Open.

Fyzickou aktivitu je již dlouho spojuje s nižším rizikem demence mnoho studií — natolik, že ji Lancet Commission v roce 2024 označila za jeden ze 14 klíčových faktorů, které mohou přispět k prevenci nebo oddálení až 45 % případů demence. Na světě trpí demencí více než 55 milionů lidí a očekává se, že do roku 2050 se tento počet téměř ztrojnásobí.

„Ačkoli důkazy z populačních studií o vlivu aktivní dopravy na zdraví jsou zatím omezené, systematické přehledy opakovaně poukazují na její spojení s lepšími zdravotními výsledky, včetně nižšího rizika cukrovky,“ napsali autoři studie. Dodali však, že jen málo studií se dosud zabývalo vztahem mezi způsobem dopravy, rizikem demence a strukturálními změnami v mozku.

Pasivní, aktivní doprava a geny

Účastníci studie byli rekrutováni mezi lety 2006 a 2010 pro studii UK Biobank, která sleduje zdravotní výsledky více než 500 000 lidí ve věku 40 až 69 let. Účastníci, jejichž průměrný věk byl 56,5 roku, odpovídali na otázky týkající se toho, který ze čtyř způsobů dopravy nejčastěji využívali v posledních čtyřech týdnech (cesty do/z práce nebyly započítány):

• pasivní doprava (auto, autobus, vlak),
• chůze,
• kombinace chůze a pasivní dopravy („mixed walking“),
• jízda na kole a kombinace kola s jinými způsoby dopravy („mixed cycling“).

Do provozu jen opatrně

Během 13 let sledování se u 8 845 účastníků rozvinula demence a u 3 956 Alzheimerova choroba. Chůze a kombinovaná chůze byly spojeny se o 6 % nižším rizikem demence, ale i s o 14 % vyšším rizikem Alzheimerovy choroby. Vědci také zjistili, že gen APOE ε4, nejsilnější známý genetický rizikový faktor pro Alzheimerovu chorobu, měl na výsledky významný vliv. Účastníci bez této genetické varianty měli o 26 % nižší riziko demence, zatímco nositelé APOE ε4 měli o 12 % nižší riziko (stále významné, ale nižší účinek).

Cyklistika mění mozek

Cyklistika a kombinovaná cyklistika byly také nejvíce spojeny s větším objemem hippocampu – oblasti mozku důležité pro paměť a učení. „Tato studie jako první ukazuje, že jízda na kole není spojena jen s nižším rizikem demence, ale také s větším hippocampem,“ uvedl Dr. Joe Verghese, profesor a vedoucí neurologie na Stony Brook University v New Yorku, který se na výzkumu nepodílel.

Dr. Sanjuly Singh, hlavní výzkumnice v Brain Care Labs při Massachusetts General Hospital, má ale ke studii své výhrady. „Způsob dopravy účastníci uváděli pouze jednorázově, takže nevíme, jak se jejich návyky v čase měnily,“ uvedla Singh, která také učí neurologii na Harvard Medical School. „Většina účastníků byla bělošského původu a na začátku výzkumu zdravější, takže výsledky nemusí být přenositelné na všechny komunity. A co je možná nejdůležitější: protože se jedná o observační studii, nelze prokázat, že cyklistika přímo předchází demenci,“ dodala Singh.

Korelace nebo kauzalita?

„Ukazuje pouze, že mezi jízdou na kole a nižším rizikem demence existuje spojitost.“ Starší dospělí, kteří pravidelně jezdí na kole, pravděpodobně patří do celkově zdravější podskupiny obyvatel a cyklistika může být také ukazatelem příznivé genetické výbavy, přičemž riziko demence je nejnižší u těch, kteří nemají genetickou predispozici, uvedl Dr. Joe Verghese.

Vztah mezi vyšším rizikem Alzheimerovy choroby a preferencí chůze může být vysvětlen tím, že tito účastníci již mohli mít problémy s rovnováhou nebo řízením, uvedl Dr. Glen Finney, behaviorální neurolog a ředitel programu paměti a kognice v systému Geisinger Health v Pensylvánii. Podle Finneyho, který je členem Americké neurologické akademie, hraje roli také tempo chůze.

Mozku prospívá i svižná chůze

Volné, rekreační chození – zejména na krátké vzdálenosti – nemusí být dostatečné, aby přineslo plný přínos pro mozek, na rozdíl od delších a svižnějších procházek. Studie však neuváděla, jak často, jak rychle a jak dlouho účastníci chodili nebo jezdili na kole.

Hýbat se, hýbat se, hýbat se

Ať tak či onak, desítky let výzkumu ukazují, že pohyb prospívá mozku, uvedl Dr. Joe Verghese. „Cyklistika může snižovat riziko demence tím, že zlepšuje kardiovaskulární kondici, zvyšuje prokrvení mozku, podporuje neuroplasticitu a zlepšuje metabolismus.“ Autoři studie také uvedli, že cyklistika vyžaduje větší úsilí a zapojuje různé části mozku, což může rovněž přispívat k ochraně před demencí. Pokud většinu času trávíte vsedě a chcete začít jezdit na kole, poraďte se nejprve se svým lékařem, zda jste na to zdravotně připraveni, nebo zda je třeba začít pozvolna, doporučuje Verghese. „Začněte s krátkými a bezpečnými trasami na vyhrazených cyklostezkách, než se pustíte do provozu,“ doporučuje Dr. Sanjula Singh.

Cyklistika i jen jednou nebo několikrát týdně může mít vliv, dodala Singh. U chůze doporučuje svižné, cílené procházky a postupné prodlužování vzdálenosti. To může znamenat chůzi alespoň 30 minut denně, ideálně v intenzitě, kdy se už zadýcháváte, uvedl Verghese. Dospělí by podle Světové zdravotnické organizace měli týdně absolvovat alespoň 150 až 300 minut středně intenzivní aerobní aktivity nebo 75 až 150 minut intenzivního aerobního cvičení.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!