„To je ten nejlepší pocit“: Kodaň dává cyklistům zelenou vlnu

Pro ty, kdo nežijí v cyklisticky přátelské Kodani: zelená vlna je systém, který město spustilo před šestnácti lety. Aby podpořilo své obyvatelstvo v dopravování se na kole, synchronizovalo semafory na některých hlavních trasách tak, že cyklista jedoucí v dopravní špičce přibližně 20 km/h může projet „na zelenou“ každou křižovatku. Teď mají být zelené vlny rozšířeny na dalších 15 tras poté, co radnice schválila rozpočet na nové opatření pro cyklisty.

„Ten nápad je fajn, protože obvykle jsou semafory nastavovány na rychlost aut,“ řekl listu The Guardian 33letý analytik Lars při projížďce ulicí Nørrebrogade, kde došlo ke spuštění prvního pilotního projektu. „Přál bych si, aby se to rozšířilo.

Potřebujeme více Kodaní

Stejně jako mnoho evropských měst se i Kodaň po druhé světové válce stala městem aut. V sedmdesátých letech se však začala bránit: pořádala velké cyklojízdy, které donutily radnici postavit rozsáhlou síť cyklostezek. Studie z června letošního roku zjistila, že kdyby každé město mělo stejně rozsáhlou síť jako Kodaň, emise oxidu uhličitého z osobních automobilů by celkově poklesly o 6 %.

Typický obrázek z Kodaně

Úředníci však přiznávají, že i Kodaň má potíže snížit používání aut mezi těmi, kdo do města dojíždějí z okolí. Výstavba „cyklistických dálnic“ pomohla lidem dojet na okraj města, ale červená světla je začnou ve městě zpomalovat. A právě zde se dopravní inženýři domnívají, že zelené vlny mohou pomoct.

Cyklisté vítáni

„Je tak důležité mít na kole tu svobodu jet plynule takovou rychlostí, která je příjemná,“ říká Line Barfod, starostka pro technologii a životní prostředí, která denně cestou na radnici projíždí Nørrebrogade. Argumentuje, že více zelených vln lidi povzbudí, aby nechali auta doma. „Cítíte, že město vás chce a podporuje, že jedete na kole.“

Rozšíření tohoto opatření nastalo bez velkého politického odporu a obyvatelé, kteří už zelené vlny zažili, je popisují velmi pozitivně. Barfod říká: „Válka mezi auty a koly je spíš o parkovacích místech než o měnění rychlostí.“

Ale v době špičky místní lidé říkají, že cyklistická kultura v Kodani se stala obětí vlastního úspěchu. Pruhy jsou příliš přeplněné na to, abyste mohli zažít nepřerušenou zelenou vlnu, říká 65letá fundraiserka Pia, která přijíždí do města vlakem a domů jede na kole. „Někdy je taková tlačenice, že se k dalšímu světlu ani nestihnete dostat včas.“

Vcelku normální stav před jakoukoliv veřejnou budovou v dánské metropoli

Lars, který obvykle jezdí příliš rychle na to, aby vlnu skutečně sjel, si myslí, že město dospělo do bodu, kdy je třeba volit mezi auty a koly. „Jsme teď v bodě, kdy musíme volit. Pokud dáte cyklistům víc prostoru, omezí to možnost, aby auta měla přístup do různých míst.“

Investice do bezpečnosti

Kodaň leta letoucí soupeří s Amsterdamem o titul cyklistické metropole Evropy, ale začínají je dotahovat i jiná velká města jako Paříž a Londýn. Nedávný žebříček měst přátelských k pohybu dětí Kodani vytknul nízký podíl silnic s rychlostním limitem 30 km/h, i když už  je město začalo zavádět.

Nyní schválený balíček na cyklistiku za 602 milionů dánských korun, který zlepší zelené vlny a zvýší tok cyklistů v dopravní špičce, bude také usilovat o vybudování nejdelší cyklistické lávky v zemi a zlepšení osvětlení cyklostezek. Město instalovalo 19 „cyklistických barometrů“, aby zjistilo, jak rychle se cyklisté pohybují, a jakmile bude mít lepší představu o pulsu města, plánuje časovat zelené vlny tak, aby začínaly, když na začátek koridoru dorazí velké množství cyklistů.

Takové systémy mohou zlepšit plynulost cyklistické dopravy, říká Gernot Sieg, dopravní vědec z univerzity v Münsteru v Německu, ale zatím nejsou běžné, částečně proto, že cyklisté často jezdí různými rychlostmi. V některých nizozemských městech, jako Enschede, mají semafory sofistikovanější systémy, které detekují přijíždějící cyklisty a dávají jim prioritu, když padne zelená.

Nejlepší ze všeho jsou cyklistické dálnice, které nemají žádnou interakci s auty, říká Sieg. „Je lepší mít cyklostezky tam, kde nemusíte přejíždět žádné silnice.“

Nejlepší způsob dopravy

Dostat lidi z aut a rozpohybovat jejich těla je efektivní způsob, jak zachraňovat životy a chránit planetu. Každoročně je v EU na silnicích zabito asi 20 000 lidí, a výhody lepších bezpečnostních standardů snižuje boom velkých aut, která mají při srážce s člověkem devastující účinky.

Ve městech jsou toxické částice, které auta vypouštějí spalováním benzínu a třením pneumatik o asfalt, dalším zdrojem frustrace u těch, kdo nesouhlasí s dopravním plánováním orientovaným jen na auta.

Pro Leenu Ylä‑Mononen, která se před dvěma lety přestěhovala z Helsinek právě do Kodaně, kde vede Evropskou agenturu pro životní prostředí, je město příkladem, který by měli ostatní následovat, i když to může na první pohled působit zastrašujícím dojmem. Trvalo jí pět měsíců, než si troufla usednout na kolo a projet ulice plné tolika tak rychle jedoucích lidí.

„Dostat se do toho toku mi chvíli trvalo – ale opravdu je to nejpohodlnější způsob, jak se pohybovat,“ říká Ylä‑Mononen. „Samozřejmě, je to taky proto, že nemáme moc kopců. Ale fouká tu vítr, takže musíte stejně pořád šlapat.“

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte Automat jakoukoliv částkou. Děkujeme!