Do královéhradeckého Technistonu na kole

Jsme na návštěvě v královéhradecké firmě Technistone. Zdejších 250 zaměstnanců tu vyrábí technický kámen pro kuchyňské desky nebo obklady a vyváží ho do celého světa. Povídáme si se zaměstnanci Pájou, Ivou a Honzou a prohlížíme si u toho fotky z uplynulých tří ročníků, kdy tady pořádali Do práce na kole.

DPNK: Tohle je fotka z vaší firemní snídaně?

Pája (vedoucí zákaznické podpory TS): Ano, snídaně jsme si připravovali sami. Kromě jídla jsme na nich nováčkům pomáhali zapisovat jízdy a také je plánovat. Cesta k nám totiž není zrovna jednoduchá.

DPNK: Jak jste se o Do práce na kole vlastně dozvěděli?

Pája: Přišel s tím právě kolega Honza. Vymýšleli jsme, co bychom tak mohli dělat, jak se začít víc hýbat. Nebyla to tedy iniciativa od vedení. Na začátku jsme byli čtyři, nosili jsme stejná soutěžní trička, a to zřejmě zafungovalo. Kolegové to zaregistrovali a ptali se, o co jde. V dalším ročníku už jsme zapojili i naše přesvědčovací schopnosti a obcházeli a obesílali lidi. To už nás bylo osm. A loni nás bylo čtrnáct. Možná i proto, že jsme využili vaše tipy, co všechno můžeme podnikat.

DPNK: Takže teď už zaměstnancům nabízíte i nějaké doprovodné aktivity?

Pája: Spíš si každá skupina nebo každé oddělení udělá svoji akci. Chodí na pivo, občas se jede třeba do sklípku…

Iva (exportní manažerka TS): Další skupina jezdí díky Do práce na kole na běžky a na lyže. Je to fajn, protože poznáte další lidi napříč odděleními nebo lidi s podobným zaměřením, kteří se potom domluví na dalších společných akcích.

DPNK: V některých firmách si dělají třeba i interní kreativní soutěž…

Iva: My měli spíš kreativní vyhlašování výsledků.

Honza: Někdo byl nejlepší opravář kol, někdo nejvíc kamarádský cyklista…

Iva: Já jsem třeba nejvíckrát sušila oblečení. (smích)

Pája: To jsme si udělali svoje vlastní diplomy, aby to bylo ještě zábavnější, aby každý dostal aspoň něco.

DPNK: Fungovalo u vás hecování?

Honza: Já letos nalítal 400 kilometrů na kole, no myslel jsem si, že to bude rekord firmy, protože o rok dřív kolega ujel 300. Nakonec jsem ale skončil druhý, protože jedna kolegyně mě asi o šest kilometrů předjela!

Pája: A to si myslím, že příště se ten kolega zase zapojí. Je totiž hodně soutěživý.

Honza: Pro jiné je zase metou a úspěchem už to, že vůbec sednou na kolo, i když třeba dvakrát za měsíc. Ale nebýt téhle výzvy, tak se třeba nedokopou nikdy.

DPNK: Říkali jste, že to u vás vzniklo odspoda. Jak se k akci Do práce na kole vlastně stavělo vedení firmy?

Pája: Každé oddělení má svého šéfa, ten můj se zapojil a byl z toho nadšený, chodil s námi i na pivo a snídaně. Ale když jsme s ním pak byli za nejvyšším šéfem – taky cyklistou – tak mu tahle soutěž nepřišla zajímavá. Takže nám ani neprošla žádost o proplacení startovného. Ale třeba se to časem změní.

DPNK: Mimochodem, říká se, že Hradec je ráj pro cyklisty, je to pravda?

Iva: Centrum určitě. Problém nastává v okrajových částech. Třeba tady, šest kilometrů z centra, kdy poslední 2 km musíte po rušné silnici nebo po betonových panelech, přes obrubníky, křižovatky…

Honza: To byla taky moje motivace, proč jsme se přihlásili a je to taky jeden z cílů AutoMatu: monitorovat pohyb městských cyklistů. GPS souřadnice nebo mapy jízd jsou, myslím, skvělý nástroj, jak vyvíjet tlak na město, aby stavělo cyklostezky. Jak říkala Iva, náš problém je spojení po rušné silnici, přitom v minulosti tu měla vzniknout cyklostezka. Tak třeba se i díky nám něco změní.

Iva: Problém s tou naší silnicí je zejména v noci, s tím že na podzim se brzo stmívá a jezdit tam s kamiony je prostě nebezpečný.

DPNK: Každopádně, když se ohlédnete, měla výzva nějaký vliv na atmosféru ve vaší firmě?

Honza: Určitě. Protože během práce řešíme jen formální záležitosti, ale tahle akce nám nabízí možnost se setkávat a bavit se o čemkoli. Probíráme třeba své výsledky i s lidmi, se kterými se ani neznám. Tohle je možnost poznat se víc. Třeba jsem zjistil, že Janča je obrovsky soutěživá, když mě předjela o těch 6 km, takže to nás pak víc sblížilo.

A pak taky, když se zaplnila kolárna, tak nám přidali další stojany na kola.

Pája: Ještě mě napadá, že jsme naší účastí v Do práce na kole inspirovali firmu Kingspan. Když nás viděl Kuba z Kingspanu, tak říkal, že to u nich musí udělat taky. To se mu povedlo a také díky vedení pak zapojil asi 80 kolegů.

DPNK: A prozraďte, co vás na tom celém osobně nejvíc baví?

Iva: Asi to scházení se po práci.

Pája: Ale i ta samotná cesta, že člověk konečně po zimě vyleze ven….

Iva: To je pravda. Když po celém dni, co jen sedíte a koukáte do počítače, sednete na  kolo a vyjedete na čerstvý vzduch, tak to je bomba.