Abychom věděli, jak se na kole chovat a jaké chování očekávat od ostatních, musíme také vědět, po jakém typu komunikace zrovna jedeme. Pojďme si v tom udělat pořádek.
Stezka pro cyklisty (zkráceně cyklostezka) je označená modrými kruhovými značkami a vede vždy mimo vozovku, i když někdy vede těsně podél ní. Jako “cyklostezka” se často nesprávně označuje cokoliv určeného pro kola.
Cyklostezky kříží vozovku tzv. přejezdy pro cyklisty, na kterých cyklista nemá přednost, pokud mu nesvítí zelená na semaforu. Pokud cyklostezku kříží vjezdy do domů vyznačené pouze barvou, přednost má naopak cyklista.
Rozlišujeme tři základní druhy cyklostezek:
1) Stezka pro cyklisty je vyhrazena primárně cyklistům, mohou se zde ale také legálně pohybovat bruslaři, jezdci na osobních přepravnících a podobní uživatelé. Stezku pro cyklisty nemusí cyklista použít, pokud by se tím ohrozila bezpečnost nebo plynulost provozu.
2) Oddělená stezka pro chodce a cyklisty umožňuje společný provoz chodců a cyklistů. Chodci i cyklisté musí používat svou část stezky. Do druhé části mohou vstoupit jen při obcházení, objíždění nebo křížení a nesmí tím ohrozit ostatní.
3) Po smíšené stezce pro chodce a cyklisty se pohybují všichni společně, chodec nesmí ohrozit projíždějící cyklisty a naopak. Povinnost použít stezku pro chodce a cyklisty je dána vyhláškou a kolem její aplikace se vedou spory a region od regionu to vymáhá odlišně.
+
4) Chodník s povolenou jízdou kol znamená, že cyklisté zde mohou jet nejvýš rychlostí 20 km/h a nesmí omezit chodce. Pokud chodci zabírají celou šířku chodníku, musí ale umožnit průjezd.
2) Oddělená stezka pro chodce a cyklisty umožňuje společný provoz chodců a cyklistů. Chodci i cyklisté musí používat svou část stezky. Do druhé části mohou vstoupit jen při obcházení, objíždění nebo křížení a nesmí tím ohrozit ostatní.
3) Po smíšené stezce pro chodce a cyklisty se pohybují všichni společně, chodec nesmí ohrozit projíždějící cyklisty a naopak. Povinnost použít stezku pro chodce a cyklisty je dána vyhláškou a kolem její aplikace se vedou spory a region od regionu to vymáhá odlišně.
A aby to bylo ještě složitější, kromě toho máme ještě stezku pro chodce s povolenou jízdou cyklistů (označeno dodatkovou tabulkou kola). Cyklisté tu smí jezdit jen do 20 km/h v případě potřeby musí zastavit. Chodci naopak musí umožnit cyklistům průjezd. Stejná pravidla platí při jízdě na kole také pro pěší zónu s povolenou jízdou cyklistů a obytnou zónu. Zde se navíc chodci mohou pohybovat plošně všemi směry, zatímco cyklisté by neměli vjíždět na chodníky (jsou-li zde nějaké).
Koukněte taky na infografiku cyklisti vs. chodci.
V našich městech se nejčastěji setkáte s cyklopruhy. Jsou vizuálně odděleným pruhem pro jízdní kola (a také bruslaře) přímo ve vozovce. Ostatní vozidla je smí křížit pouze při odbočování, objíždění a v rámci manévru parkování. Vozidla nesmí v cyklopruzích zastavit a stát. Podobně jako u cyklostezek, cyklopruhy musíte použít – ale pozor, jen ve správném směru!
Existují dva základní druhy cyklopruhů:
1) Vyhrazený cyklopruh bývá podbarven červeně a zřizuje se tam, kde je dost místa – auta po vyhrazeném cyklopruhu nesmí jet.
2) Ochranný cyklopruh se zřizuje ve stísněných poměrech. Projíždět jím mohou jen velká vozidla, která se nevejdou vlevo od pruhu, přičemž nesmí ohrozit cyklistu. Ochranné cyklopruhy se narozdíl od vyhrazených malují tenčí čarou a neznačí se svislou dopravní značkou.
Když cyklopruh skončí, pokračujete s auty. Řidič nesmí ohrozit cyklistu vyjíždějícího z končícího cyklopruhu.
Cykloobousměrky dovolují cyklistům jízdu v protisměru jednosměrné ulice. Díky tomu nemusíte objíždět bloky domů jako auta. V cykloobousměrkách je potřeba dávat si pozor na vjezdu a na výjezdu, obavy z jejich nebezpečnosti jsou ale neopodstatněné. Statistiky žádnou vyšší nehodovost oproti běžným cyklopruhům nevykazují. Frekventované cykloobousměrky se řeší cyklopruhem, v klidné uličce zklidněné na 30 km/h stačí dodatková tabulka. Podívejte se na infografiku k cykloobousměrkám.
Cyklotrasa je pouze trasa vyznačená žlutými cedulemi, která spojuje místa určená nebo vhodná pro jízdu na kole. Tyto žluté cedulky vám nedávají žádná práva nebo výhody – mají pouze orientační a informační účel. Cyklostrasa vás může vést po cyklostezkách i silnicích pro auta a vy musíte vždy respektovat pravidla těchto typů komunikací. Některé cyklotrasy mají stovky i tisíce kilometrů, můžete se projet např. Česko-polskou příhraniční, Česko-rakouskou příhraniční, Greenways Praha – Vídeň, Labskou, z Jihlavy do Českého Těšína atd.
Piktokoridory pouze upozorňují na možnou přítomnost cyklistů a nezakládají nikomu žádná zvláštní práva nebo povinnosti – jízda v nich není povinná. Nyní je v řadě míst postupně nahrazují ochranné cyklopruhy.
Na světelných křižovatkách může být vyhrazený prostor pro cyklisty, ve kterém můžete čekat před auty a nedýchat tak jejich výfuky. Výhodou je, že auta vás vidí a když padne zelená, můžete vjet do křižovatky jako první, což vám zajišťuje vyšší bezpečí.
Relativně vzácně vznikají cyklistické zóny. Zde je rychlost omezena na 30 km/h a cyklisté mohou výjimečně jezdit ve dvou vedle sebe.
A ještě infografika cyklopruh vs, cyklostezka (plné rozlišení zde):
*Čtěte další články našeho seriálu Jak na kolo*
Článek jsme sestavili převážně díky textům z knihy Městem na kole (Grada 2018) – kapitolám “Dopravní předpisy pro neřidiče” a “Základní cyklistická infrastruktura”.
Více o cyklostezkách nebo cyklopruzích se dočtete také na webu Městem na kole.
ilustrace:
Autor obrázku „cyklostezka“: JiriKomarek.net, CC BY-SA 4.0, odkaz
Autor obrázku „vyhrazený prostor pro cyklisty“: Petr Vilgus, CC BY-SA 3.0, odkaz
Infografika: Anna Nevrlá a AutoMat
Zbylé obrázky pocházejí z webu Prahou na kole.