Jak na cyklistiku v zimě? Co všechno se můžeme učit od Finů?

Jak na cyklistiku v zimě? Co všechno se můžeme učit od Finů?

Jak na cyklistiku v zimě? Co všechno se můžeme učit od Finů?
3. 1. 2024, 8 min. čtení

Jak to, že navzdory mrazivým teplotám jezdí celoročně tak vysoké procentu Finů na kole? Přesně tuhle otázku si položil britský komentátor a autor knihy Bike Nation Peter Walker. Ve východofinském Joensuu na Kongresu zimní cyklistiky na ni pak v roce 2020 nalezl i svou odpověď. A světe div se, skrývá se v sérii progresivních opatření.

Jak na cyklistiku v zimě? Ve Finsku je zimní ježdění na kole o dost náročnější než u nás, kde si vystačíte veskrze s teplým oblečení a funkčními světly. „V zimě je v podstatě celá země konstantně pod sněhem, přesto jednou z prvních věcí, na které v ulicích Helsinek narazíte, jsou kola a cyklisti. Také v Joensuu je 20 % všech cest vykonáno na kole,“ píše Walker. V zimě se toto číslo zmenší na polovinu, což je ale pořád o dost více než v Praze nebo kdekoliv na Britských ostrovech. V roce 2020 se právě tady konal Winter Cycling Congress, na kterém se od roku scházejí každý rok v jiném severském městě výzkumníci, akademici a komunální politici. Jeho jubilejní desátý ročník se uskutečnil v únoru 2023 ve švédském Karlstadu.

Výzvy, které nečekáte

Walker si s z kongresu v Joensuu odnesl dvě věci: „Za prvé, zimní cyklistika přináší výzvy, vždy ale takové, jaké čekáte. Za druhé, a to je možná předvídatelnější, že pokud chcete, aby lidé v zimě jezdili na kole, potřebují k tomu infrastrukturu,“ vysvětluje. V Joensuu jsou sněhové podmínky příznivé v tom smyslu, že sněhu je dost a vytváří kompaktní povrch, na kterém můžete snadno jezdit i na obyčejném kole bez zimních plášťů.

Cyklistika v zimě

Že kolo a zima nejdou dohromady? Ve Finsku si to nemyslí

Cyklostezky se tu protahují stejnými stroji jako silnice. Čerstvý sníh se odhrne a starý udusaný posype pískem, nikoliv solí. Dokud je rtuť na teploměru pod nulou, je vše v pořádku. Problémy tu způsobují spíše kolísající teploty. „Když přestane mrznout, nastane problém, ze sněhu se stane břečka a když znovu zmrzne, promění se stezka v hrbolaté kluziště,“ vysvětluje Marri Koistinen, šéf Finské cyklistické federace. Bez údržby to zkrátka nefunguje ani tady.

Kde je vůle…

Joensuu má oproti jiným městům, pokud jde o cyklistickou dopravu, pár výhod. Je relativně malé, téměř placaté a jeho široké ulice vyrostly z velké části v posledních desetiletích. Ještě v roce 1950 mělo kolem 7000 obyvatel. Má ale také komplexní systém oddělených cyklostezek. A to je právě to klíčové. Ari Varonen, šéf dopravních staveb města říká: „Jen nakreslený cyklopruh by v zimě úplně nefungoval. Pod sněhem ani nevidíte, kde končí.“ A tak se opět dostáváme k našemu oblíbenému závěru. Pokud chcete, aby co nejvíce lidí cestovalo udržitelně, potřebujete konzistentní politickou vůli k dlouhodobým investicím do funkční infrastruktury.

A ta je Joensuu dlouhodobě patrná. Na kongresu, který město hostilo, starosta Kari Karjalainen nejen hosty srdečně přivítal, ale také potvrdil závazek dovést město do roku 2025 (!) k uhlíkové neutralitě. Aby se mu to podařilo, musí zredukovat emise z dopravy, které představují 70 % veškerých emisí města. Stejně jako Karjalainen se zdá být odhodlaná i finská vláda, která má speciální program pro aktivní dopravu. Ten cílí na zvýšení podílu pěší a cyklistické dopravy o 30 % do roku 2030, kdy by mělo být uhlíkově neutrální komplet celé Finsko. To je o dvacet let dříve, než k čemu se zavázal zbytek Evropské unie.

Cyklista v Oulu

Cyklista ve finském Oulu

Finové na to jdou jinak

Zatímco v Česku diskutujeme o tom, jestli je jízda autem po historickém centru města lidské právo, předseda Finské cyklistické federace je členem vládního výboru, jehož úkolem je podniknout kroky potřebné právě snížení emisí. Inovativní a promyšlená finská politika by dala smést ze stolu s pokrčením ramen a slovy, že Finové to prostě mají jinak. Ale…

Do určité míry je to samozřejmě pravda. Právě Joensuu se stalo již před čtyřiceti lety dějištěm jednoho z nejúspěšnějších experimentů v dějinách zdravotní péče. Stále se zhoršující životní styl a následně i zdravotní stav obyvatel znepokojoval autority natolik, že dokázaly pozitivními pobídkami motivovat lidi ke změně. Výskyt kardiovaskulárních onemocnění se v populaci v průběhu 20 let snížil o 80 %. Ještě o něco známější je efektivita finského vzdělávání a každoročně updatovaný celosvětový „žebříček štěstí“, ve kterém se Finsko již 5 let v řadě umisťuje na první příčce. Podobně je na tom s genderovou rovností. Finská premiérka se netají ambicí do roku 2027 v zemi úplně eliminovat fenomén bezdomovectví.

Lidi na kolech v Helsinkách

Lidi na kolech uvidíte v zimě i v centru Helsinek

Co stojí za změnu myšlení?

Takže ano, Finsko dělá spoustu věcí jinak. Z jeho přístupu bychom se ale také mohli ledacos naučit. Polovina školáků v Joensuu dojíždí i v zimě do školy na kole. I když je venku hluboko pod nulou, stojany na kola u škol jsou denně plné. A to nejen v Joensuu, ale i Helsinkách, Oulu, Tampere, Uppsale, Umee, Lahti a městech po celém Finsku. No, řekněte sami, nestojí taková představa za změnu myšlení?

 

 

Hradci Králové jsme předali titul Cykloměsto Do práce na kole 2023 Cyklodoprava

Hradci Králové jsme předali titul Cykloměsto Do práce na kole 2023

Hradci Králové jsme předali titul Cykloměsto Do práce na kole 2023
Proč jezdit na kole či chodit pěšky a ještě za to platit? Co lidé oceňují na výzvě Do práce na kole? Cyklodoprava

Proč jezdit na kole či chodit pěšky a ještě za to platit? Co lidé oceňují na výzvě Do práce na kole?

Proč jezdit na kole či chodit pěšky a ještě za to platit? Co lidé oceňují na výzvě Do práce na kole?
Společenský klub proti lycře: Chvála slowbikingu Cyklodoprava

Společenský klub proti lycře: Chvála slowbikingu

Společenský klub proti lycře: Chvála slowbikingu
Výzvu pořádá
Generální partneři
Národní partneři
Partneři
Hlavní mediální partner
Mediální partneři