„Pro mě je to tady ráj.“ Španělské město, které se před více než dvaceti lety zbavilo aut - Do práce na kole

„Pro mě je to tady ráj.“ Španělské město, které se před více než dvaceti lety zbavilo aut

„Pro mě je to tady ráj.“ Španělské město, které se před více než dvaceti lety zbavilo aut
8. 6. 2022

Představte si město bez konstantního hluku motorů a bez popílku na parapetech, ale za to s čistým vzduchem a všudypřítomným zpěvem ptáků a ulicemi, na kterých je radost jen tak vysedávat a klábosit se sousedy. Zhmotněním přesně takové představy je španělská Pontevedra.

Navzdory stereotypním představám o hlučných Španělech lidé v Pontevedra nekřičí. Poté, co město vykázalo veškerý provoz kromě nezbytného za svoje hranice, se nemusí snažit překřičet auta. Místo toho v tamních ulicích uslyšíte zpěv ptáků, cinkání kávových lžiček a konverzující lidské hlasy. Nebylo to tak vždycky. Když se Miguel Anxo Fernández Lores stal v roce 1999 starostou, projelo městem denně více aut, než kolik mělo obyvatel. Lores má ale jednoduchou filozofii: vlastnictví auta vám nedává právo okupovat veřejný prostor. „Copak je spravedlivé, že senioři nebo děti nemohou užívat ulici, protože jí zabírají auta? Jak může soukromý majetek – auto – zabírat veřejný prostor,“ ptá se řečnicky César Moqwuera, který je zodpovědný za městskou infrastrukturu.

Auta musí z kola ven

Lores se stal starostou po 12 letech v opozici a během jednoho měsíce vykázal auta z 300 000 metrů čtverečných historického centra a vydláždil jeho ulice žulovými dlažebními kostkami. „Centrum bylo předtím úplně mrtvé, byly tu jen drogy, auta a špinavý vzduch a spousta dopravních nehod. Lidé, kteří měli tu možnost, se raději odstěhovali. Na začátku jsme přemýšleli o tom, jak zlepšit podmínky pro dopravu. Nakonec jsme se ale rozhodli vrátit veřejný prostor rezidentům a zbavit se aut,“ vysvětlil starosta deníku The Guardian.

Když už, tak už

Zakázali autům projíždět městem a zbavili se parkovacích míst, protože auta kroužící a hledající místo k parkování představovaly největší podíl v provozu. Zavřeli v centru všechna klasická parkoviště a otevřeli podzemní garáže a záchytná parkoviště na okrajích města se 1 686 místy zdarma. Semafory a křižovatky nahradili kruhovými objezdy a pak „bezautovou“ zónu rozšířili ze středověké i na secesní část Pontevedra. V ostatních oblastech se doprava zklidnila zavedením rychlostního limitu 30 km/hod.

Auta nejezdí ani ve středověké, ani v secesní části města. Foto: Wikimedia Commons

Chránit životy i místní podnikání

A výsledky, které se dostavily, byly více než překvapivé. Na těch samých ulicích, kde při dopravních nehodách zemřelo mezi lety 1996 a 2006 třicet lidí, v dalších deseti letech přišli o život tři a od roku 2009 už nikdo. Emise CO2 se snížily o 70 % a téměř tři čtvrtiny kdysi motorizovaných cest se nyní odehrávají na kole nebo pěšky. Zatímco ostatní města v Galicii se vylidňují, Pontevedra přivítala 12 000 nových obyvatel (současná populace města je 80 000). Město nestaví žádné velké supermarkety dostupné pouze autem a místní podnikatelé, kteří by jim jinak nemohli konkurovat, dokáží přežít navzdory vleklé ekonomické krizi, se kterou se Španělsko potýká už léta.

Změny nejsou bez problémů

Levicový Lores je ale v tradičně konzervativní Galicii raritou, a přestože mu jeho urbanistické schéma vyneslo celou řadu cen, neobešlo se bez problémů. Lidé nemají rádi, když jim někdo říká, kam mohou a nemohou jet autem. Lores ale říká, že to, co se prezentuje jako právo, je ve skutečnosti privilegium. „Když se v ,bezautové´zóně chce někdo brát, nevěsta a ženich mohou jet v autem, ale všichni ostatní jdou pěšky. To samé platí pro pohřby. Nejvíce se ale reptá na to, že Loresovo schéma přineslo poplatek za vjezd do okrajových částí zónu a na nedostatek parkovacích míst.

Centrum Pontevedra v noci. Foto: Wikimedia Commons

Vlastními silami

Veškeré práce na úpravě infrastruktury byly financovány lokálně a nedostaly žádnou podporu od vlády ani kraje. „Nečerpali jsme ani žádné granty, všechno jsme zařídili vlastními silami,“ dodává Lores. Město nabízí spousty historických památek a pikareskních náměstíček a přímo vybízí k toulkám. Množstvím mostů přes řeku Lérez dostává svému jménu a láká také na nejlepší galicijské pláže a turistické stezky. A to všechno bez aut. Nechybějí mu.

Petr Stejskal z Cykloměsta roku: I kopcovité město může být cyklistické!

Petr Stejskal z Cykloměsta roku: I kopcovité město může být cyklistické!

Jihlava se k výzvě Do práce na kole přidala mezi prvními vlaštovkami už v roce 2013, letos tedy oslaví desetileté výročí účasti. Co se za tu uplynulou dekádu ve městě…
Autor letošního vizuálu výzvy Jan Charvát: Budu vám tiše závidět vaše odhodlání

Autor letošního vizuálu výzvy Jan Charvát: Budu vám tiše závidět vaše odhodlání

Autor vizuálu 13. ročníku Do práce na kole Jan Charvát je typograf, pedagog a amatérský DJ zlomených beatů Font Renegate. Jeho návrh se letos objeví na stovkách tiskovin, příspěvků na…
AutoMat hledá vývojáře*ku frontendu na dlouhodobou spolupráci

AutoMat hledá vývojáře*ku frontendu na dlouhodobou spolupráci

Spolek AutoMat se za bezmála dvacet let své existence stal respektovaným hlasem na poli pražského dopravního plánování, kde prosazuje trvale udržitelná řešení často inspirovaná zahraničím; jsme organizátorem celorepublikové výzvy Do…
Výzvu pořádá
Generální partner
Národní partneři
Partneři
Mediální partneři