Moderní člověk tráví velkou část svého dne před monitorem nebo obrazovkou. Což není úplně optimální scénář pro produkci kreativních myšlenek. Marily Oppezzo, výzkumnice ze Stanfordské univerzity nabízí alternativu. Ve svém TED Talku, nazvaném příznačně Chcete být kreativnější? Jděte na procházku demonstruje, jak chůze zlepšuje naši schopnost kreativního myšlení. Jak?
Své „pokusné králíky“ nechala čtyři minuty brainstormovat nad inovativním použitím každodenních věcí jako jsou klíče. Cílem bylo najít co možná nejvíce realistických a alternativních užití té které věci, takových, která ještě nikoho nenapadla. Příkladem takové myšlenky je: „Umíráte a klíčem vyryjete do země jméno svého vraha“. Splňuje obě dvě zadaná kritéria.
Marily testovala dvakrát dvě skupiny lidí, které buď seděly, nebo chodily. Jedna skupina seděla během obou testů, druhá nejdřív seděla a poté chodila. V prvním kole vygenerovaly obě skupiny podobné množství nápadů, zatímco při chůzi toho ta druhá vymyslela dvakrát tolik. Co Marily zaujalo nejvíc, byl fakt, že „efekt chůze“ na kreativitu respondentů vydržel i poté, co si zase sedli.
Navzdory faktu, že pás, po kterém respondenti chodili, byl umístěn v místnosti bez oken, a tedy i bez vnějších podnětů, rozdíly mezi kreativitou chodících a sedících byly skutečně překvapující. V rámci využití pozitivního vlivu chůze na kreativitu navrhuje Marily následující:
Tyto kroky jsou snadné a lehce implementovatelné. Přesto není v naší společnosti úplně běžné řešit problémy při chůzi. Architekt Demetrio Scopelliti, který je poradcem starosty Milána pro urbanistické plánování a veřejnou zeleň, ví, že pokud chcete změnit svět, potřebujete schopnost nahlížet na něj z neobvyklých úhlů a rozpoznat jeho potenciál. A také má jasnou vizi města krátkých vzdáleností a bez aut. Centrum Milána je již nyní téměř výhradně pro pěší a vedení města má v tomto směru další plány do budoucna.
„Fascinuje mě, jak architektura a design veřejného prostoru ovlivňují chování lidí a společenský život na ulicích, náměstích a parcích,“ píše Demetrio na svém profilu na LinkedIn. Spojnice mezi urbanismem a sociálním chováním dává smysl. Ulice jsou ve městech pódia, na kterých lidé žijí svoje životy a musí být tedy navrženy tak, aby je mohli žít co nejlíp. Bohužel tomu tak není vždy. Podle Demetria má většina urbanistů perfektní přehled o tom, jak navrhovat silnice pro auta. Pokud jde o pěší a způsob, jakým se pohybují po městě, jsou jejich znalosti značně omezené. A souhlasí s ním i Fred Kent, zakladatel projektu PPS: „Když plánujete města pro auta a provoz, dostanete auta a provoz. Pokud plánujete pro lidi a místa, pak dostanete lidi a místa.“
Demetria jako urbanistu hluboce zajímá, jak se lidé po městě pohybují. A domnívá se, že jediný způsob, jak navrhnout místo funkční pro lidi, je projít si ho pěšky. Být fyzicky přítomen v prostoru, který designuje, spolu s lidmi, pro které ho designuje, nakopává jeho kreativitu a pomáhá mu řešit problémy, se kterými se potýkají lidé, kteří s oním prostorem interagují. Chůze je pro něj nástrojem pro objevování, pochopení, pozorování a také inspiraci. Hýčká si ji a užívá si veřejný prostor, od výměny úsměvu s cizím člověkem až po vědomí toho, že minimalizuje svou uhlíkovou stopu. Stejné zážitky chce nabídnout i lidem, kteří využívají jím navržený veřejný prostor.
„Bez života v ulicích nemůžeme považovat žádné město za dobré,“ říká a zdůrazňuje, že důmyslný design veřejného prostoru má vliv na společnost jako celek. Jeho vize už přináší své ovoce. Milán se pomalu a kolaborativně mění na město pro pěší, což je cílem jeho nové strategie. V rámci experimentu byl autům dočasně zakázán vjezd na druhé největší náměstí Piazza Castello. Wi-Fi, chytré osvětlení a posezení, speciální eventy, performance a vystoupení proměnily náměstí v místo, které chodce doslova lákalo a zvyšovalo jejich ochotu spolupracovat na projektech ve jménu obecného blaha.
Chůze zkrátka otevírá potenciál pro lepší design. A dobře navržená místa poskytují potenciál proto, aby se více lidí pohybovalo pěšky a zajímalo se o kreativní řešení problémů, které pálí dnešní svět.
K lepším datům o tom, kudy lidé po městě chodí, jaké trasy si vybírají a proč, můžete přispět i vy. Stačí si během pravidelných výzev Do práce na kole (nebo pěšky či poklusem) nahrávat své cesty do našeho systému. S anonymizovanými daty pak pracujeme při jednání s jednotlivými městy o lepší infrastruktuře.
O chůzi jako dopravě pojednává i jeden ze 30 bodů našeho Programu Ideál – souboru témat klíčových pro volební období 2022-2026. Přečtete si víc a podpořte ho svým podpisem.