Jak můžete účinně bojovat s klimatickou změnou? Zkuste kolo

„Itálii sežehne pes z podsvětí, v USA může padnout globální teplotní rekord. Zemi sevřelo horko,“ hlásí Česká televize na svém webu. Spalující letní teploty má podle vědců na svědomí zesilující vliv lidské činnosti, především pak neklesající produkce skleníkových plynů. Co můžeme jako jednotlivci dělat, abychom boj s klimatickou změnou neprohráli?

Jedním z řešení, které si může osvojit každý, je podle loňské rezoluce OSN jezdit na kole. Ano, kolo je novým „nástrojem ochrany životního prostředí“ a OSN doporučuje všem svým členským státům „integrovat jízdní kolo do veřejné dopravy, a to jak v městských, tak i v rurálních oblastech“.

Prověřeno lockdowny

Co se stane, když lidé přestanou tolik cestovat auty, jsme si všichni mohli vyzkoušet během covidových restrikcí. Obyvatelé měst najednou vídali jasné nebe bez smogové clony a místo řevu motorů mohli slyšet zpěv ptáků. Emise v Barceloně klesly o 62 procent, podobné tomu bylo i v dalších evropských městech včetně Prahy. Lidé nejen že využívali méně auta, ale více také chůzi a jízdu na kole, aby se vyhnuli davům v MHD a trochu se hýbali.

Města, která konají

Celá řada měst pro ně v reakci na tento trend začala okamžitě pomocí taktického urbanismu a následně trvale vytvářet více prostoru a investovat do bezpečné infrastruktury právě pro cyklisty a cyklistky všeho věku. A to třeba včetně filipínského hlavního města Manily, kde vzniklo neuvěřitelných 313 kilometrů cyklostezek propojujících megapoli s jejími aglomeracemi. Jaká je situace v Praze, můžete v jejích ulicích posoudit sami.

Amsterdam. Celoroční cyklistická velmoc

Co na to věda?

V boji s klimatickou změnou se počítá každá ruka. A co by se tedy stalo, kdybychom všichni přesedlali na udržitelnou dopravu? OSN došla k závěru, že podpora cyklistiky pomůže „dosáhnout udržitelného rozvoje, včetně redukce emisí skleníkových plynů.“ A co na to říkají vědci?

Svět plný Holanďanů

Loňská studie publikovaná v časopise Communications Earth & Environment přišla s tvrzením, že kdyby lidé po celém světě byli stejně nezdolnými cyklisty jako obyvatelé Nizozemska, emise plynů, které způsobují zahřívání planety, by znatelně klesly. Holanďané v průměru urazí na kole 2,6 kilometru denně. Pokud by se stejně choval celý svět, ročně by se tak podle autorů studie ušetřilo 686 milionů metrických tun CO2. Což je ekvivalent zhruba jedné pětiny emisí z globální individuální automobilové dopravy v roce 2015.

Emise skleníkových plynů způsobují nejen takovéto výhledy

Elektromobily nestačí

Jde tedy o poměrně velký kousek skládačky v našem úsilí o zpomalení klimatické krize, která způsobuje stále brutálnější vedra, sucha, požáry a bouře. Doprava v současné době produkuje čtvrtinu emisí skleníkových plynů a polovinu z toho tvoří osobní automobily. Jejich výměna za elektromobily neprobíhá dostatečně rychle na to, abychom dostáli klimatickým cílům jednotlivých států.

Mít neznamená jezdit

Zatímco jízdní kolo je jako stvořené pro cesty na vzdálenosti, které jsou na chůzi dlouhé a na jiné druhy dopravy zase příliš krátké, zdůrazňuje se ve studii. Ve skutečnosti výroba kol roste posledních padesát let rychleji než výroba aut. Jenže vlastnictví kola ještě neznamená, že ho využíváte jako dopravní prostředek. Na denní bázi se na něm uskuteční méně než 5 % cest ve všech vyspělých zemích.

Jízda, co není o život

Rozdíl mezi vyspělým světem a Nizozemskem a třeba Dánskem, kde je vlastnictví kola spojeno s pohybem po městě, je v bezpečné infrastruktuře a s ní souvisejícím náhledem na tento způsob mobility. Cyklistika je často vnímána jako nebezpečná aktivita a na mnoha místech tomu tak také je. Abychom tyto překážky překonali, navrhují autoři studie „celosvětovou procyklistickou politiku.“ A tím se zase obloukem dostáváme k rezoluci OSN.

Tým holandské ambasády na letošní Světové cyklojízdě

Diplomati doporučují

V praxi jde o bezpečnou oddělenou cykloinfrastrukturu i strategie pro překonání celosvětové posedlosti auty například skrze mýto či uhlíkovou daň a další opatření na podporu udržitelné mobility. Některá z nich popsala ve svém prohlášení, vydaném u příležitosti letošního Světového dne jízdního kola, Pražská diplomatická cyklistická koalice. Na Twitteru ho sdílel nizozemský velvyslanec v ČR Daan Huisinga.

Aby nám bylo lépe všem

Připomíná v něm, že 15 členských států Evropské unie podepsalo v roce 2022 Evropskou cyklistickou deklaraci, v níž tlačí na podporu cyklistiky v rámci EU a vyjadřuje přesvědčení, že i Česká republika si zaslouží podobný přístup jako Nizozemsku, aby dosáhlo kýžené změny a vydalo se na cestu zdravějších způsobů dopravy. A to jak pro lidi, tak pro samotné bytí této planety.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás, udržitelnou mobilitu a městskou cyklistiku v Česku jakoukoliv částkou a nakrmte AutoMat. Díky!