Do školy na kole, pěšky a bezpečně. Co si můžeme vzít ze školních ulic celého světa?

„Zdá se, že se nic nemění, dokud se to najednou nestane,“ píše Duncan Green ve své knize How Change Happens. Strmý nárůst tzv. školních ulic po celém světě v posledních letech je názorným příkladem toho, jak se urbanistické změny odehrávají často nelineárně a zcela mění tváře měst. Čím nás školní ulice mohou inspirovat? A proč bychom je měli chtít i my?

Před deseti lety byste je spočítali na prstech jedné ruky, dnes je ve více než desítce států více než tisíc školních ulic. Spousta z nich vznikla během covidové pandemie jako odpověď na omezenou kapacitu veřejné dopravy a potřebu prostoru pro bezpečný odstup.

Města jako Londýn, Paříž, New York či Miláno podnikla potřebné kroky, aby zbavila silnice před svými školami aut. Potvrdila tak již existující statistiky o tom, že školní ulice zvyšují bezpečnost provozu, kvalitu ovzduší a podporují aktivní dopravu. Zkrátka vytvářejí bezpečnější a zdravější prostředí pro naše děti.

Co je to školní ulice?

Prostor před školní budovou, kam mají motorová vozidla vjezd zakázán nebo omezen. Ve většině případů fungují od začátku do konce školního dne nebo v časech, kdy děti přicházejí či odcházejí ze školy. Některé z nich jsou pro auta uzavřeny permanentně. Více viz také https://auto-mat.cz/31456/zklidnovani-dopravy-skolni-ulice-v-praze

Zpráva neziskovky Child Health Initiative (CHI) dokumentuje nejen pětinásobný nárůst počtu školních ulic mezi lety 2019 a 2022. Snaží se také porozumět ekonomicko-politickým faktorům, které tuto rychlou proměnu umožnily, analyzuje myšlenky, instituce a pobídky, které ovlivnily boom školních ulic po celém světě.

Zatímco dříve se školní ulice objevovaly výhradně ve vyspělých zemích, dnes se s úmyslem zvýšit bezpečnost hojně zavádějí i v Africe, Asii a Latinské Americe. Příkladem nám budiž třeba tato v indické Bombaji. Zpráva CHI sdílí praktické rady a zdroje o školních ulicích, které si může kterékoliv město adaptovat podle místních podmínek a okolností. Překotný nárůst počtu školních ulic přináší čtyři klíčové součásti  transformace měst pro naše děti. Každou z nich pak autor ještě rozšiřuje a vysvětluje dalšími principy a zkušenostmi z praxe rozvoje školních ulic. Pojďme se na ně podívat.

1. Děti na prvním místě

Statistiky z celého světa ukazují, že velká část dětských úrazů při dopravních nehodách se stane v blízkosti škol: v Chile dochází k 95 % z nich ve vzdálenosti do 500 m od školy.

Školní ulice poskytují prostor pro bezpečné a aktivní cestování, sociální kontakty a hry. V konečném důsledku to znamená, že bychom měli navrhovat ulice s ohledem na děti, spíše než upřednostňovat auta. A Průvodce návrhováním ulic pro děti od iniciativy Global Designing Cities poskytuje řadu příkladů, jak toho lze dosáhnout.

Ulice bez aut snižují hluk, stres, znečištění a riziko zranění. Hodnocení ukazují měřitelný pozitivní dopad, jako je snížení znečištění ovzduší kolem škol v Londýně téměř o čtvrtinu a zvýšení úrovně fyzické aktivity. Pobyt na takové ulici je příjemnější, podporuje fyzické zdraví i psychickou pohodu a zároveň prospívá klimatu.

Bezpečný prostor před školou svědčí i vztahům a duševnímu zdraví

2. Zkoušení nových přístupů a sdílení zkušeností

Jednoduché nápady lze snadno replikovat: Školní ulice jsou jednoduchý nápad, jehož vyzkoušení je relativně levné. Experimentální přístup – někdy nazývaný „taktický urbanismus“ – umožňuje zažít a vyhodnotit radikální změny poměrně snadno. Dočasné uzavírky ulic lze vyzkoušet pomocí jednoduchých prostředků, jako jsou mobilní zábrany.

Některé školní ulice využívají technologie (např. automatické vymáhání pokut pomocí kamer rozpoznávajících poznávací značky vozidel), aby se snížil počet lidí – zpravidla dobrovolníků – kteří hlídají dodržování pravidel. To sice zvyšuje počáteční náklady, ale snižuje průběžnou organizační zátěž. Jednou z klíčových sil rozšiřování školních ulic byl počet organizací, které věnovaly svůj čas sdílení svého know how s ostatními, aby z nich mohli čerpat, včetně vytváření sad nástrojů a sdílení praktických zkušeností.

K dispozici máme např. sadu nástrojů London Borough of Hackney a také další z Belgie, Kanady a USA, které inspirovaly další státy a města, aby vyzkoušely myšlenku školních ulic. Ze zkušeností také vyplývá, že školní ulice fungují nejlépe na komunikacích s menším objemem dopravy, včetně oblastí, kde již bylo zavedeno omezení rychlosti, jako jsou zóny 30 km/h. Na ulicích s vysokou hustotou provozu je třeba provést alternativní bezpečnostní opatření a fyzické změny.

3. Není na co čekat

Školní ulice školy lze vnímat jako nápad, na který je ten nejvyšší čas. Z velmi nízkých čísel v méně než hrstce zemí v roce 2012 se za deset let stalo více než tisíc v mnoha zemích světa. Pandemie donutila města jednat. A mnohá z nich motivovala potřeba, aby se mimo školy vytvořil další prostor pro bezpečná setkávání, stejně jako bezpečné trasy pro pěší a cyklistiku.

Politici a úřady v mnoha městech to pojali jako příležitost, aby něco změnili a přichystali si lepší budoucnost. Některá města dokázala výrazně rozšířit již existující car free zóny, jiná se při jejich první realizaci inspirovala zkušenostmi sousedů. Zásadní pro schvalování příslušných dokumentů a sbližování správných zainteresovaných stran k dosažení dohody jsou také odvážní politici.

Poté, co si města vyzkoušela školní ulice, je další fází trvalá změna. Zpočátku mohou být dočasné školní ulice realizovány s použitím levných prostředků, ale postupem času mohou být přiděleny rozpočty na trvalé přeměny a terénní úpravy, jaké byly zavedeny například v Paříži. Zatímco mnoho měst se rozhodlo pro časová dopravní omezení, některá města jako Barcelona a Tirana místo toho zavedla fyzické změny uspořádání silnic (jako je odstranění jízdního pruhu), aby omezila prostor, který mohou vozidla využívat, a přeměnila ulici na prostor pro lidi.

Udržitelná dopravy do školy je téma, které je potřeba řešit

4. Změny na úrovni celého města

Zpráva také radí investovat do osvědčených opatření v oblasti silniční infrastruktury: Školní ulice mohou učinit oblast kolem škol bezpečnější pro chůzi a jízdu na kole, ale jsou nejúčinnější, když jsou součástí komplexní sítě pro aktivní cestování, včetně bezpečných cyklopruhů, chodníků a přechodů a nízkých rychlostí při interakci lidí a vozidel. Světová zdravotnická organizace tyto zklidněné ulice nazývá Ulicemi pro život.

Během pandemie přijalo mnoho měst řadu opatření, která přinesla spousty výhod pro všechny. Ať už jde o Bogotu, Fortalezu, New York nebo Paříž, města, která přijala komplexní přístup, snížila počet úrazů, podpořila přechod k aktivnímu cestování a učinila jejich města pro všechny obyvatelnější.

Jedním z důvodů, proč se v Evropě ujala myšlenka školních ulic, bylo rostoucí povědomí o dopadu znečištění ovzduší na zdraví. Nedávné měření kvality vzduchu v Praze nedopadlo vůbec dobře. AutoMat otevírá v rámci Květnové výzvy Do práce na kole každoročně i výzvu Do školy na kole. Pro bezpečné aktivní cestování do školy potřebuje ale žactvo a studentstvo vhodné podmínky.

Do školy se ve městech denně vydává kolem 1 miliardy dětí. Ze školních ulic ale profitují všichni jejich obyvatelé i návštěvníci. Je nejvyšší čas, aby se začaly prosazovat i u nás.

Líbí se vám co v AutoMatu děláme a chcete podpořit rozvoj městské cyklistiky? Přidejte se k našim dárcům a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!