Čistá radost: Květnová výzva v Komerční bance

Náš generální partner Komerční banka má svou pražskou centrálu na kopci. Ale ani to neodrazuje zaměstnance a zaměstnankyně od toho, aby se sem přepravovali na kole, pěšky či poklusem. V úterý 21. května v pravé poledne se jich před budovou banky sešla dobrá stovka, aby se společně zvěčnili na památku již 14. ročníku Květnové výzvy.

Akci svolala firemní koordinátorka Kristýna Jelínková, která je hrdá na fakt, že letošní počet účastníků a účastnic z Komerčky překonal všechny dosavadní rekordy co do účasti jedné organizace. Do Květnové výzvy se jich přihlásilo téměř 6 stovek. Na focení nechyběl ani generální ředitel Jan Juchelka, který jde svým lidem, nejen pokud jde o výzvu, příkladem. Cyklisté*ky, běžci*kyně, i chodci*kyně se dostavili ve firemních dresech či letošních ročníkových tričkách výzvy i v civilu a vytvořili tak fotogenický mix nadšenců, který se jen tak tak vešel do záběrů obou přítomných fotografů.

Skládačku pana Kylara si vyzkoušel i generální ředitel KB Jan Juchelka

Namátkou jsme se zeptali tří přítomných na jejich dopravní zvyky a pocity z letošní Květnové výzvy. Datový inženýr Ivo Kylar přijel na skládačce Brompton, kterou při cestě z Hluboše kombinuje s veřejnou dopravou. „Po cestě z práce si sjedu buď Prokopským údolím, nebo po Plzeňské na Smíchov, pak autobusem na Dobříš a domů zase na kole,” popisuje svou obvyklou cestovní rutinu. Časově ho to vyjde skoro stejně, jako kdyby cestoval motorizovaně na Dobříš a dál veřejnou dopravou, ale podle jeho slov je to takhle mnohem větší zábava. Počty kilometrů mu vrásky nedělají, jde mu hlavně o radost z pohybu. „Jednou jsem si ale vyzkoušel jet celou cestu z Hluboše až sem do Stodůlek, což je 52 kilometrů přes brdský hřeben a údolí Berounky. To mi trvalo necelé tři hodiny,” usmívá se.

Ivo Kylara jsme vyzpovídali ohledně jeho dopravních návyků

V davu všech zúčastněných byl pro svou eleganci naprosto nepřehlédnutelný HR manažer Aleš Foltýnek a jeho silnička. „K tomuhle kolu se stejně nic jako dres nehodí,” konstatuje až téměř omluvně. Dojíždí do Stodůlek z Michle a aby si svůj elegantní outfit nezničil, část cesty absolvuje metrem. „Z práce je to ale z kopce, takže to je úplně v pohodě. Každé ráno mi tak přináší radost, je to úplně jiný pocit, než sedět v autobuse nebo v metru. Jedete přírodou a do práce přijedete v dobré náladě.” Ani Alešovi nejde o lámání rekordů, ale cesty si zapisuje pravidelně a poctivě.

Nepřehlédnutelný Aleš Foltýnek

Elegance nechybí ani Haně Kovářové, ředitelce Komunikace Komerční banky, která na dnešním focení reprezentuje běžkyně a chodkyně. Chodí či běhá do práce na různá místa dle schůzek a proto na otázku, jak to má daleko, odpovídá: Jak kdy. „Když se vydám na Václavské náměstí, tak je to 8 až 9 kilometrů, podle toho, kterou trasu zvolím. Chodím svižně, takže to zvládnu do hodiny a půl.” Haně chůze i běh jednak dělá dobře a pak chce také podpořit svůj tým. „Máme tady skvělou partu a já jí nechci trhat,” směje se. Výhodu svého způsobu dopravy do práce vidí také v tom, že se nemusí starat, kam zaparkuje kolo. „Kolárnu máme pořád úplně plnou. A to máme dvě.” Jejím letošním předsevzetím je naběhat v rámci výzvy 160 kilometrů. Držíme jí samozřejmě palce. Vzhledem k tomu, že 145 má už za sebou, vypadá to, že se jí ho podaří naplnit.

Kristýna Jelínková a Hana Kovářová s větrem ve vlasech

Palce samozřejmě držíme i všem ostatním účastnicím a účastníkům Květnové výzvy (nejen) z Komerční banky a těšíme se, až se s nimi a také s vámi potkáme na pražském závěrečném večírku 16. června v Klubu Betlémská.

foto: Marcela Juříčková