Cyklozaměstnavatelem roku 2021 se stala Skupina ÚJV Řež, a. s. (dříve Ústav jaderného výzkumu). Poloha výzkumného centra na severu Prahy v malebném údolí Vltavy lemovaném skalami k dojíždění na kole a k účasti ve výzvě Do práce na kole doslova láká. Možná vás také napadá, jestli jaderná energetika může souviset s trvale udržitelnou dopravou. Více než byste čekali. „Kdyby se podařilo zvládnout termojadernou fúzi (slučování izotopů vodíku), tak má lidstvo vystaráno na tisíciletí dopředu a čistá elektromobilita přestane být jen snem,“ dozvěděli jsme se mimo jiné při rozhovoru s projektovým manažerem a firemním koordinátorem cyklovýzvy Evženem Novákem a marketingovým manažerem Skupiny ÚJV Milanem Míkou.
Evžen Novák: Anketu „Cyklozaměstnavatel roku“ v rámci Do práce na kole vyplňujeme už čtyři roky a musím říct, že skupina ÚVJ opravdu vychází vstříc požadavkům zaměstnanců-cyklistů. Takže nás to ocenění velmi potěšilo. V konkurenci, jaká je v České republice mezi zaměstnavateli, je to skvělé.
EN: Letos jsme se účastnili po páté. První ročník s tím nápadem přišla kolegyně Bára Marešová, která je teď na mateřské. Tehdy nás jezdilo asi jenom patnáct. Každým rokem se účast zvyšovala a letos nás jezdilo 72 jenom v rámci Skupiny ÚJV. My jsme dceřinou společností ČEZu a v rámci něj jezdili letos, možná i kvůli covidu, kupodivu jen tři lidi. Takže to byl velký kontrast.
EN: Znáte to, ve dvou se to lépe táhne, jak se říká. Zatímco během prvního ročníku jsme se sotva stihli přihlásit včas, tak v dalších letech už jsme oslovili marketingové vedení společnosti, aby nám k tomu poskytlo podmínky, vybavení i publicitu. A tak se soutěž rozjela ve velkém formátu, v rámci celé firmy.
MM: Když jsme viděli, jaký to má potenciál, rádi jsme akci podpořili. Protože jezdit do naší firmy na kole je moc fajn, sídlíme totiž u Vltavy na hlavní páteřní cyklostezce do Drážďan. A když jsme viděli, že počet soutěžících, kteří si to na začátku platili ze svého, roste, tak jsme se domluvili s vedením, že by se Do práce na kole mohlo stát jedním z našich zaměstnaneckých benefitů. A startovné jsme našim zaměstnancům začali platit.
EN: Naše organizace je totiž lidově řečeno „roztažená“ podél břehu Vltavy a zaměstnanci v areálu kola zcela přirozeně využívají celá desetiletí. Třeba k tomu, aby se přesunuli na oběd. Když totiž jdete pěšky z našich nejvzdálenějších laboratoří na oběd a zpátky, tak máte znovu hlad, než se vrátíte. Kola tak, řečeno s lehkou nadsázkou, využíváme k tomu, abychom většinu pracovní doby netrávili přesuny.
MM: Proto máme v areálu dokonce i služební kola. A v posledních letech jsme navázali partnerství s profesionální servisní firmou pro kola KOLOFIX (která je též partnerem výzvy Do práce na kole, pozn. red.). Takže před výzvou a po ní necháváme již více než 3 roky zaměstnancům kola seřídit a opravit. Výsledkem jsou desítky spokojených cyklistů a cyklistek. V rámci obce Husinec Řež, ve které sídlí naše instituce, získala tato naše aktivita takovou publicitu, že už mobilní servis KOLOFIX objednává i sama obec pro své občany. Obec je totiž jedním z našich minoritních akcionářů a řada lidí z obce kolo jako dopravní prostředek v době covidu hodně využívala.
MM: My je i doslova oblékáme. Máme firemní cyklistické dresy, tzn. dlouhý dres, krátký dres, vestu, krátké kalhoty, dlouhé kalhoty, ponožky, čelenku, kšiltovku a nákrčníky. Pro umístění kol opravujeme a budujeme nové přístřešky se stojany, zejména v posledních třech letech. Aktuálně v rámci podpory cykloaktivit připravujeme pro cyklisty uzamykatelné cykloboxy. Na laboratorní pracoviště si totiž kolo vzít nemůžete. Řada zaměstnanců má ovšem kola vyšší hodnoty a ti prostě si chtějí být jisti, že jsou jejich kola v bezpečí.
EN: Na jednotlivých objektech v areálu modernizoval zaměstnavatel také zázemí, sprchy a místa, kde se můžete převléct. Dříve tu byly pro kola nekryté přístřešky, což se také daří měnit a postupně budovat velkokapacitní zastřešené přístřešky u vstupu do areálu nebo přístřešky u jednotlivých objektů dimenzované třeba na 12–20 kol.
MM: Když to řeknu velmi laicky, tak jsme (ÚJV) primárně taková STK pro elektrárny. Vydáváme razítka a potvrzení o tom, že je ta která elektrárna bezpečná a odhadujeme její další životnost. Kromě jaderné energetiky se věnujeme i oblasti radiofarmak určených pro diagnostiku nebo léčbu nádorů a také využití vodíku pro výrobu elektrické energie a její skladování. Nejen v energetice, ale třeba i v dopravě.
EN: Až dojdou zásoby uhlí, dřeva a ropy, tak budeme velmi neutrální a nebude se nám to líbit. Dnešní fotovoltaika ani bio produkty nám stačit nebudou. Na získání dostatečného množství energie by nám nestačilo ani celé území České republiky osázené vhodnými dřevinami. Zásadní obrat, který by mohl nastat a který zkoumáme v Centru výzkumu Řež (dceřinné společnosti ÚJV), je výzkum reaktorů tzv. „4. generace“ (GEN-IV). Ty jsou schopné využít ze štěpitelných materiálů jako je uran nebo thorium ne současných 15 až 20 % energie, ale až 98 % při minimalizaci množství vysoce radioaktivního odpadu. Právě jeho minimalizace je hlavní problém jaderné energetiky.
MM: To by, kromě zmenšení prostoru na uskladnění odpadu, pomohlo zmírnit bezpečnostní opatření v jaderných elektrárnách. Tím pádem by nemusely být tak veliké, jak je dnes známe.
EN: Ani zmínka o vodíku v jaderném zařízení, která tu padla, není nesmysl, ale naopak. Voda je jak známo sloučenina vodíku a kyslíku a rychlé jaderné reaktory mohou produkovat velké množství tepla, které může sloužit k „termickému“ rozkladu vody. A pomocí speciálních vodíkových článků, které oddělují a protony a elektrony, můžeme vyrábět elektrický proud, nabíjet akumulátory a následně pohánět automobily. Máme tady i ukázkový vodíkový autobus, vyvinutý ve spolupráci s předními firmami jako je Siemens nebo Škoda, který nám jezdí na tyto vodíkové články po areálu. Je ztělesněním synergie jaderné a nejaderné energetiky.
MM: Velmi živým tématem energetiky je ukládání energie. Energii potřebujete nejen když svítí sluníčko nebo fouká vítr. Potřebujete ji i v noci a za bezvětří. Proto je vyrobenou energii potřeba někam uložit. Do baterií, přečerpané vody nebo právě do vodíku vyrobeného elektrolýzou vody pomocí fotovoltaiky. Současná energetika je o tom, že když potřebujete světlo či teplo, tak jednoduše otočíte vypínačem. Aby o tuto možnost naši potomci nepřišli, je na nás, jak to zařídíme, aby měli dostatek energetických zdrojů i v budoucnosti.
EN: Zajímavá jsou i elektrokola, která již tzv. „jezdí na vodík“, protože mají vlastní palivový článek. Na jednu nádobku (o velikosti běžné cykloláhve) naplněnou vodíkem ujedete sto kilometrů. Taková obrovská energie je v relativně malém množství vodíku.
MM: Určitě. A jsme moc rádi, že v našem vedení jsou lidé, kteří ježdění do práce na kole podporují a berou ho jako zaměstnanecký benefit. Kdybych měl mluvit z pozice HR, tak po vysoce kvalifikovaných zaměstnancích je u nás velká poptávka. A protože potřebujeme lidi velmi speciálně vyprofilované, musíme jim nabídnout nějaké benefity. A prostředí přívětivé pro cyklisty může o jejich zájmu nebo nezájmu o zaměstnání u nás také rozhodnout. Zároveň je pro nás člověk, který sportuje, určitě vhodnější než ten, který nesportuje. Protože bude asi spolehlivý, cílevědomý, vytrvalý a tak dále. Sice jsou to ne úplně dobře měřitelné kategorie, ale určitě cítíme, že podpora cyklistiky a zdravého životního stylu nám pomáhá získat lidi, které potřebujeme.
EN: Berte to i tak, že ve velkých firmách se často vytvářejí různé teambuildingové aktivity, které jsou umělé a nevyplývají z přirozeného konání daných lidí. Aby někde přelézali nějaké klády a dělali naprosté blbiny, to všechny nenadchne. Zatímco ježdění do práce na kole (ať už během výzvy nebo během celého roku) je naproti tomu přirozená aktivita. Já jsem tady sice zaměstnán desítky let, ale zaměstnanci se tu mění a já o některých z nich nic nevím. Díky ježdění na kole a jisté sounáležitosti, která i díky výzvě Do práce na kole vzniká (třeba stejné dresy), máme možnost se poznat a vzniká tu za minimum prostředků pocit pospolitosti. Takový zážitek je mnohem cennější, než když se řekne, že teď budeme všichni tancovat do rytmu nějaké hudby. Zvlášť v „době covidové“, kdy jsme si nic jiného než cesty do práce v podstatě nemohli dovolit. Ještě před covidem jsme o větší cykloakce v rámci areálu usilovali, proto jsme u příležitosti 100. výročí narození našeho prvního ředitele, pana Čestmíra Šimáně upořádali cyklojízdu 100 okruhů po areálu, zkoušeli jsme zorganizovat společné cyklovýlety a v rámci výzvy vyhlašujeme své vlastní soutěžní kategorie. Máme třeba soutěž o nejstaršího nebo nejpomalejšího účastníka, který dostane diplom Šnek týmu, a tak podobně.
EN: Vtipné jsou určitě i názvy týmů. Já jsem byl na začátku v týmu se čtyřmi ženami a jmenovali jsme se Ňadra z jádra. Pak jsme ale usoudili, že to není úplně ten největší marketingový tahoun, takže teď se naše skupina jmenuje Zdravé jádro. Pak tu máme Rychlé neutrony, Jaderný peloton, Radioaktivní cukríky…
MM: Naše skupina oddělení marketingu se jmenovala Nuclear Riders, protože máme mezinárodní cílení…
EN: To víte, když děláte náročnou práci, která vyžaduje soustředění a při které pracujete s nebezpečným neviditelným zářením, tak potřebujete nějakou zábavnou relaxaci. A ježdění na kole k tomu určitě patří. Je také potřeba říct, že z našich zhruba 900 zaměstnanců jezdí do práce na kole nebo běhá řekněme minimálně jedna třetina. A to nejen v květnu, ale celoročně. A znovu, je bezvadné, že Skupina ÚJV takovým aktivitám fandí.