Největší vědecký projekt v dějinách Česka Cyklozaměstnavatelem 2024

Letošní pražský Cyklozaměstnavatel Do práce na kole je tak trochu sci-fi. Vědecké výzkumné centrum ELI Beamlines zaměřené na laserovou techniku zkoumá rakovinu i planetu. Navštívili jsme jeho impozantní sídlo v Dolních Břežanech, které stojí od roku 2015 a pochází z dílny prestižních britských Bogle Architects. A s PR manažerem centra Michaelem Víchem jsme si povídali nejen o tom, jak vědci jezdí do práce na kole.

„Možnosti zaparkovat si tady kolo jsou v podstatě dvě,” říká nám na recepci hlavní budovy centra. Návštěvy a externisti mohou své kolo přivázat ke stojanu před vchodem, zaměstnanci mají k dispozici dva parkovací kontejnery ve vnitrobloku budovy. V těch je k dispozici i nabíječka na elektrokola a základní nářadí. V centru pracuje cca 330 lidí a z toho zhruba čtvrtina jezdí pravidelně do práce na kole. Většina z Prahy. Dolní Břežany mají to štěstí, že jsou z Prahy na kole poměrně snadno dostupné. „Jedna cyklostezka vede podél Vltavy s výšlapem do kopce na závěr, druhá možnost je z Roztyl či Kačerova přes Písnici, třetí cesta vede na druhou stranu směrem na Jesenici. Myslím, že většina našich lidí využívá některou z nich,” pokračuje pan Vích. On sám bydlí v pražské Michli a do práce na kole mu to trvá zhruba hodinku. Denní dávku fyzické aktivity si tedy odškrtne díky cestování z práce a do práce.

Čestné místo pro vnitrofiremní propagaci Květnové výzvy

Jsme moderní instituce

Zaměstnanci centra jsou ze 70 % cizinci z 28 zemí světa a podle Vícha je není třeba příliš přesvědčovat, aby se dopravovali na vlastní pohon. „Náš vědecký ředitel si přivezl z Anglie svůj cyklistický speciál a byl úplně nadšený, že sem na něm může jezdit.” Největšímu vědeckému projektu v dějinách České republiky záleží na tom, aby se jeho zaměstnanci dopravovali udržitelně a nechal pro ně vybudovat i patřičné zázemí. „Jsme moderní instituce a ve vedení jsou tu lidé, kteří fandí zdravému pohybu a vlastně jakémukoliv sportu,” vysvětluje Vích. V budově nechybí sprchy, ani šatny, které vznikly transformací původních skladových prostor. „Podporujeme tu veškerý sport, nejen jízdu na kole, pravidelně se účastníme běhu Vltava Run, před covidem jsme pořádali i svůj vlastní Laserový běh Břežany.”

Mezi zařízení pro cyklisty nechybí šatny

Na kole již řadu let

Do výzvy Do práce na kole se centrum zapojuje od svého otevření v roce 2015. „Předtím jsme měli kanceláře na Harfě a dělali jsme tzv. Tour de ELI. Na jaře a na podzim jsme vyrazili na kole kolem Vltavy sem, podívat se na staveniště a zpátky. A od té doby je to kolo s námi,” vypráví. Počet lidí, kteří se do výzvy Do práce na kole zapojují, narůstal v ELI Beamlines úměrně s narůstajícím počtem zaměstnanců. „Vědci, kteří u nás pracují, se poměrně často střídají, působí tu třeba rok až dva a pak se zase vrací do Německa, do Švédska nebo do Koreji… A pak zas někam odjedou „naši” vědci a třeba na rok z toho vypadnou. Ale v posledních letech jsou počty účastníků výzvy stabilní.”

Budova z roku 2015 z prestižního architektonického ateliéru

Výzva spojuje lidi napříč obory

Titul Cyklozaměstnavatele centrum překvapil a rozhodně potěšil. „Viselo nám to na obrazovkách hned u recepce a pan ředitel to hrdě zmiňoval v měsíčním newsletteru. Zdůrazňoval, jak je jízda na kole důležitá a říkal, co všechno tu pro cyklisty děláme,” odpovídá Michael Vích na otázku: Co s vámi udělal Cyklozaměstnavatel roku? A vysvětluje také, že zaměstnanci a zaměstnankyně centra se dělí na technické, vědecké a administrativní týmy. Napříč těmi vznikají týmy v rámci výzev Do práce na kole. Ty tak plní důležitou společenskou funkci vzájemného se poznávání. „Je zajímavé pozorovat, jak si o tom lidé povídají a dělí se podle toho, jakou strategii který tým zaujme.”

Kontejnery na parkování kol

Největší projekt v českých dějinách

A protože je v ELI Beams tolik cizinců, pořádají jednotlivé týmy třeba vyjížďky či vycházky po Praze či po okolí centra. „Je určitě fajn, když vás někdo provede po cizím městě a výzva rozhodně lidi sbližuje.” A co je vlastně náplní práce největšího vědeckého projektu v dějinách České republiky? „Děláme hlavně základní fyzikální výzkum. To znamená, že do praxe se to dostane až u našich dětí či vnuků,” říká Vích. Urychlují tu různé druhy částic, pracují s plazmatem, zabývají se astronomií, snaží se učinit dostupnější protonovou terapii, zkoumají vakuum… Zkrátka jde o instituci plnou akademiků a akademiček, kteří fandí pohybu a sportu vůbec. „Pan ředitel je velký sportovec a od toho se to myslím odvíjí.”

Zaměstnanci mají k dispozici i tělocvičnu, stolní fotbal a ping pongový stůl

Infrastruktura? Šlo by to dělat lépe

Kontejnery na parkování kol tu nainstalovali právě proto, že postupně se celá hlavní budova ocitala v obležení zaparkovaných kol a původní architektonický návrh Iana Bogela s nimi nepočítal. „Takže jsme po vyřešili takhle jednoduše,” ukazuje nám Vích interiér koláren. A dodává, že jeho osobně napadají na kole ty nejlepší nápady. S cykloinfrastrukturou v okolí ELI Beamlines je Michael Vích spokojený a do práce na kole jezdí rád. Po Praze ale už tolik ne. „Nemám rád, když ten cyklopruh najednou skočí. Teď už mám větší děti, když byly ale malé, tak jsem vůbec nevěděl, co s nimi mám v tu chvíli dělat.” Cizinci, obzvlášť ti ze Skandinávie, jsou podle něj tímto faktem doslova šokováni. „Chápu, že Praha je staré město s úzkými uličkami, ale přesto by se to určitě dalo dělat lépe,” dodává.

Místní sekačky na trávu

Udržitelnost je zásadní

Kromě kolárny, šaten a sprch je zaměstnancům a zaměstnankyním v areálu centra k dispozici také malá tělocvična, do které se chodí kolem pasoucích se oveček. Ty tu fungují místo sekaček na trávu. Stará se o ně oddělení Facility Managementu. Na střeše centra najdete také 665 fotovoltaických panelů, mají tu kogenerační jednotku, která šetří 50 % energie na topení a 12 % elektřiny. „Máme tu vysokovýkonné lasery, které jsou obrovsky energicky náročné, ten největší má výkon jako pět milionů Temelínů, takže šetření energiemi je u nás velmi aktuální. Máme i spousty dalších plánů na snižování energetické náročnosti,” říká.

Vědecké centrum celoevropského významu se dvakrát ročně otevírá i veřejnosti. Na Noc vědců v září a na Den světla v květnu. Pokud vás jeho návštěva láká, stejně jako školy z celého světa, politiky i odborníky, udělejte si poznámku do diáře a naplánujte si výlet.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Díky!