Nejde jen o dopravu aneb 5 oblastí, ve kterých cyklistika zlepšuje život ve městech

Počty lidí, kteří v celosvětovém měřítku používají kolo jako dopravní prostředek, a ne jako sportovní náčiní pro rekreaci, neustále rostou. Vzhledem k tomu, že cyklistika je na krátké a střední vzdálenosti tím nejudržitelnějším způsobem přepravy, jde o skvělou zprávu. Cyklodoprava svědčí nejen životnímu prostředí, ale i ekonomickým a sociálním aspektům našich měst. Jak přesně?

Řada měst po celém světě dnes pracuje na tom, aby počet cyklistů a cyklistek v jejich ulicích rostl. Když se zeptáte proč, dostane se vám široké spektrum odpovědí: Jsme zavaleni auty, máme špatnou kvalitu vzduchu, inspirují nás jiná města, pandemie změnila naše návyky. Stojíme před jedinečnou možností proměnit naše města díky cyklistice a odhalit její obrovský společenský, ekonomický a ekologický potenciál pro všechny jejich obyvatele. Pro bychom si tuhle šanci neměli nechat ujít?

1. Využívání kol vede k delšímu, šťastnějšímu a zdravějšímu životu

Běžné využití jízdního kola k přesunům z bodu A do bodu B funguje jako prevence závažných chorob, jako je cukrovka, některé druhy rakoviny, onemocnění srdce a deprese. Je také účinným způsobem, jak se bránit obezitě. Pravidelná jízda na kole zvyšuje fyzickou kondici obdobně jako 1 až 2 návštěvy fitka týdně. Lidé, kteří jezdí do práce a z ní na kole, čerpají ročně v průměru o 1,3 dne méně sickdayů. Až 75 % nizozemských žáků druhého stupně jezdí denně do školy na kole, a ne náhodou patří podle UNICEFu právě holandští teenageři mezi ty nejzdravější a nejšťastnější na světě. Navíc vykazují nejnižší hodnoty, pokud jde o obezitu a depresi. Jde o velmi zajímavé výsledky také vzhledem k tomu, že se dnes se svým mentálním zdravím pere každý šestý Evropan.

Nizozemské děti jsou zdravé a šťastné. Hádejte proč asi…

 2. Cyklistika zvyšuje pohodlí a mobilitu milionů lidí

Jezdit na kole je snadné a zábavné, jde o aktivitu spojenou s pocity radosti. Lidé, kteří do práce cestují pěšky či na kole, jsou spokojenější, méně vystresovaní a zrelaxovanější než řidiči aut. Podle další studie prospívá bicykl také mentálnímu zdraví seniorů, tzn. zvyšuje kvalitu života. Podporuje také sociální interakce, protože na kole musíte neustále sledovat, co se děje ve vašem okolí, a přizpůsobovat se tomu. Kromě toho bychom neměli zapomínat, že nejde jen o pohodlný a zdravý přesun z bodu A do bodu B. Pro miliony lidí po celém světě znamená kolo přístup ke vzdělání, zaměstnání nebo k lékařské péči, která by byla jinak nedostupná. Kolo je pro ně „strojem na svobodu“ a cestou k lepšímu životu.

3. A také vzájemnou rovnost a smysl pro komunitu

Pokud každému poskytneme přístup k výše uvedenému, vytváříme silnější a sebevědomější komunity. V sedle jsou si všichni víceméně rovni a navzájem si blíž. Chytrá infrastruktura umožňuje poskytovat více veřejného bezpečného prostoru lidem, kteří v něm začnou skutečně žít, zajímat se a starat se o něj. Ulice přestávají být anonymní džunglí, ale stanou se skutečnými místy k životu. Proto musí města zajistit, aby se každý, bez ohledu na to, jestli je mu 5 nebo 85 let, mohl na kole pohybovat bezpečně a pohodlně.

Cyklistika lidi sbližuje

4. Kolo prospívá životnímu prostředí

Ač se to zdá být zjevné, pojďme si to pro úplnost shrnout. I malé změny mohou mít velké dopady. Všichni víme, že klimatická změna, nebo chcete-li klimatické zhroucení, se dotkne nás všech. Co proti tomu můžeme jako jednotlivci dělat? Mezivládní panel o klimatické změně (IPCC) má jednoduché doporučení: potřebujeme víc jezdit na kole. A pak je tu ještě znečištění vzduchu, které je zodpovědné za smrt devíti milionů lidí ročně. To, společně s hlukem a znečištěnou půdou a vodou, pomáhají jízdní kola snižovat. Cyklisté také zabírají mnohem méně místa než auta a výstavba cyklistické (a chodecké) infrastruktury zrychluje plynulost veřejné dopravy. A to zase vede až k 45 % snížení intenzity automobilové dopravy.

5. A těží z něj i ekonomika

Nejde jen o výše zmíněné sickdaye a tím pádem vyšší produktivitu. Podniky, které své zaměstnance podporují v ježdění na kole, přitahují motivované, kreativní a produktivní lidi s tahem na branku. To samé platí i pro města a obce. Studie z Británie ukázala, že nemotoristé utrácejí o 40 % víc v místních podnicích než motoristé. Filozofie radnice je totiž něco jako její DNA a pokud začnou zastupitelé upřednostňovat bezmotorovou dopravu, změní se i genetika místa. Obvykle následuje důraz na udržitelnou a cirkulární ekonomiku, která se odehrává především lokálně.

Dobrá cykloinfrastruktura posiluje a zvyšuje plynulost veřejné dopravy

Suma sumárum, vidíme, že právě cyklodoprava pomáhá řešit problémy, se kterými se dnes potýká drtivá většina měst. Zatím se ale žádnému místu na téhle planetě nepovedlo překlopit tenhle potenciál v realitu. Pozitivní zprávou ale je, že si tak nějak pořád více uvědomujeme, že cyklistika zdaleka není jen otázkou dopravy. Je to transformace, nikoliv pouhý transport. A až to města zreflektují a promění na skutečnost, profitovat z toho budeme všichni.