Polykat antidepresiva, nebo radši kilometry?

15. 5. 2019, 6 min. čtení

Že pohyb zlepšuje fyzičku, netřeba připomínat. Že ale podstatně prospívá i naší psychické kondici, to už si možná tolik neuvědomujeme. Běhání nebo jízda na kole vás může dostat z depresí, zamává se stresem nebo zlepší pozornost. A nejen to…

Jasnější mysl

Také jste zažili „osvícení” při běhání, kdy vás napadlo něco, co jste se v práci marně snažili vymyslet? Není to náhoda, je potvrzené, že např. intervalový běh už po 10 minutách zlepšuje schopnost soustředit se a řešit problémy včetně tzv. multitaskingu, plánování. Běhání obecně zlepšuje procesy v mozku, které jsou spojené se schopností zpracovávat informace a podporují kreativitu.

Antidepresivum

Pohyb naopak některé aktivity mozku snižuje – např. „vnitřní monolog” (nutící nás zabývat se minulostí), který se může rozvinout i v klinické deprese. Stejně jako meditace, která „vypíná přemýšlení”, tak může pohyb pomáhat se zvládáním stresu a depresí. Je prokázáno, že pokud se lidé dlouhodobě trpící depresemi začnou pravidelně hýbat, jejich stav se může výrazně zlepšit. Po tréninkovém programu téměř 30 % pacientů dosáhlo úplného ustoupení deprese, 20 % pak prokázalo jasné zlepšení svého stavu. Pohybové aktivity předcházejí i pocitům osamělosti a beznaděje.

Pohyb zvyšuje hladinu endorfinů, tedy „hormonů štěstí”, dále snižuje stres a úzkost, a to jak akutně, tak i preventivně. Pohyb totiž dokáže posilovat aktivitu tzv. tlumivých neuronů a náš mozek pak lépe tlumí i příliš intenzivní reakce na stres, které se mohou projevit jako úzkost.

Foto: Kajetán Tvrdík

Paměť a orientace v prostoru

Opakovaná fyzická zátěž v mozku způsobuje chemické změny, které přispívají ke schopnosti učit se, zlepšovat paměť a orientaci v prostoru. Hipokampus je část mozku související právě s těmito mozkovými funkcemi, a třeba při Alzheimerově nemoci bývá jednou z prvních zasažených oblastí. Zvětšení hipokampů o několik procent je dobře patrné i u seniorů po sedmi týdnech mírného tréninkového režimu, a mělo za následek zpomalení stárnutí o cca dva roky.

Vyšší mentální výkon

Aerobní cvičení (tedy i běžná jízda na kole a běh) zlepšuje mentální výkon u lidí všech věkových kategorií. Podporuje růst, větvení i opravu neuronů.

Sebevědomí

Příroda, resp. „zelené prostředí“ jako třeba park nebo les, ve spojení s aktivním pohybem zvyšuje pocit pohody a sebevědomí již po pěti minutách! Delší cvičení pak zvyšuje spokojenost s vlastním tělem. Mimochodem, dvě až tři hodiny fyzické aktivity týdně vedou u mužů dokonce k častějšímu a lepšímu sexu. U žen zase aerobní cvičení krátkodobě zvyšuje vnímavost na erotické podněty.

Energie

Cítíte se unavení? Je možné, že za to může právě nedostatek pohybu. Pokud totiž dostatečně nezásobíte tělo kyslíkem, pak vám i malá námaha a pohyb způsobuje potíže a svalstvo začíná ochabovat. Únava se pak projeví na vaší náladě a v dalších procesech v mozku.

Tak šup na kolo nebo do kecek, abyste co nejdřív ucítili příliv energie, elánu i lepší nálady.

Foto: Kajetán Tvrdík

Vyhoření

Stále častějším problémem dnešních pracujících je syndrom vyhoření. Více o něm nám pověděl psycholog Petr Kačena:

„Syndrom vyhoření je obecně řečeno reakce na dlouhodobý neřešený stres. Jedním z jednoduchých způsobů, jak se denodenně stresu zbavovat, je třeba právě jízda na kole. Člověk se musí soustředit na jízdu a provoz, a tak mu prostě nezbývá nic jiného, než ´vypnout´a na své pracovní starosti nemyslet.“ A pokračuje: „Já osobně jezdím každý den do a z manželské poradny, kde pracuji, na kole a pomáhá mi to přirozeně přepnout mezi prací a rodinou. Nedávno jsem si navíc koupil elektrokolo, na kterém to je do práce ve špičce rychlejší než autem či MHD. Elektrokolo stálo sice jak staré auto, ale je v něm pro případ krádeže alespoň datová simka na trackování zloděje. Takže ho nechávám normálně na ulici. Občas se aspoň snažím vybírat místa venku u bank, kde se dají očekávat kamery.”