Kvalita života v Praze je vysoká. Když člověk nejezdí na kole, říká expat

Kvalita života v Praze je vysoká. Když člověk nejezdí na kole, říká expat

Kvalita života v Praze je vysoká. Když člověk nejezdí na kole, říká expat
27. 1. 2023, 9 min. čtení

Christian Ruehmkorf pochází z německých Brém a v Praze žije už téměř devatenáct let. Vystudoval historii a německou literaturu a česko-německé vztahy ho zajímaly už na vysoké škole. Pracuje jako tiskový mluvčí Česko-německé obchodní a průmyslové komory a jezdí (nejen) do práce na kole. Proto jsme ho vyzpovídali na téma rozdíly mezi českým a německým nastavením společnosti, jeho pohled na cyklodopravu v Praze i role komory v implementaci chytré dopravní koncepce.

Ač je to zjednodušující, troufnu si říct, že v Německu je popularita městské cyklistiky o dost větší než u nás. Čím to podle vás je?

Myslím, že velkou roli v tom hraje transformace společnosti. S koncem komunismu přišlo nadšení z nových možností včetně „západních“ aut. A auto bylo na Západě ve  50. až 60. letech symbolem blahobytu. S nástupem strany Zelených na politickou scénu v 80. letech, kyselými dešti a dalšími přírodními katastrofami se to ale proměnilo a lidem pomalu došlo, že nemůžeme s životním prostředím zacházet tímto způsobem. Že musíme změnit své nastavení mysli. To je vývoj, kterým prošla západoněmecká společnost. Tady je to časově posunuté. Tím nechci říct, že by německá společnost byla lepší. Platí to ostatně po celé takzvané východní Evropě. Čím víc jdete na východ, tím důležitější je auto ještě jako statusový symbol. V Čechách také jezdí mnohem více SUV než v Německu, čehož si všímají pravidelně moji němečtí známí. Když se podíváte třeba do Nizozemí, lidé tam jezdí auty, která zdaleka nejsou tak reprezentativní.

A třeba v Berlíně poměrně vysoké procento obyvatel vůbec nemá auto, protože ve městě představuje už spíš problém, než nějakou výhodu.

Je to drahé. Pojištění a všechno kolem toho stojí spoustu peněz. My máme děti a auto vlastníme taky. Ježdění autem po Praze se ale vyhýbám, co to jen jde. V Praze funguje vynikající MHD, třeba ve srovnání s Německem. Což je dobrý základ pro to, aby se něco změnilo. Škoda jen, že nemalá část společnosti považuje MHD za „socku”. Já budu raději stát v plné tramvaji, než sedět v zácpě ve své plechové krabici. Na to nemám nervy.

Jak se vám jezdí po Praze na kole?

Já jezdím na skládačce a cíleně se vyhýbám elektrokolu. Dokud jsem schopen šlapat, tak šlapu. Elektřinu si šetřím pro jiné věci a všichni potřebujeme v denním životě pohyb. Jak se mi jezdí? Řekl bych, že se to zlepšuje. Já to mám do práce na kole cca 6-8 minut, z práce tedy do kopce, ale beru to jako výzvu. Problém je, že se na cyklisty nahlíží jako na aktivisty, a to v české společnosti neznamená nic dobrého. Transport po Praze na kole je otázka pevné vůle i odvahy. Člověk musí počítat s kolizemi i konflikty, protože infrastruktura ani vůle akceptovat bicykl jako dopravní prostředek nejsou dostačující. S aktivismem to podle mě ale nemá nic společného. Musíme si uvědomit, že každé kolo znamená o jedno auto méně. Řidiči aut by měli být rádi za každého cyklistu, který jim nepřekáží se svým autem. Jenže tady to často vypadá spíš jako válka mezi řidiči a cyklisty. Vážím si každého řidiče, který mě objede s větším obloukem. Kdo nemá tu zkušenost s tím, jak jsou cyklisté zranitelní, tak to nezohledňuje.

Berlín. Cyklo jako plnohodnotný dopravní prostředek

Praha se v poslední době snaží, aby cyklistům „jejich místo” na silnici zajistila. Pomůže podle vás infrastruktura tomu, aby se cyklisté nemuseli bát o život?

V Praze je to o dost těžší úkol než třeba v Berlíně, který je placatý a má široké ulice. Praha je architektonicky úplně jiná a někde je toho místa prostě málo. Ale snažit se vykázat cyklisty z ulice Na Příkopech, jak tomu bylo před několika lety, je totální nesmysl. Nepřátelský akt vůči změně a lidem, kteří chtějí zlepšovat ovzduší. To jsem opravdu nepochopil. Mám své zkušenosti i s Městskou policií, která čeká na konci jednosměrky, aby vás mohla pokutovat, když jí projedete na kole v protisměru. Tady se ještě stále nepochopilo, že i jednosměrky musí být pro kola průjezdné, protože to nepředstavuje žádný problém. Tak jako se řidiči aut na křižovatce domluví očima, kdo koho pustí, úplně stejně se mohou domluvit i s cyklisty. Ale to by museli chtít.

Jak ale tohle nastavení mysli změnit?

Nevím. Já s těmi policisty diskutoval a oni mi potvrdili, že je takto „na cyklisty” cíleně vysílají. Například průjezd náměstím Míru, velkou vyasfaltovanou plochou, je cyklistům zakázán. Policista na mě takhle vyskočil zpoza keře a bez pozdravu na mě spustil. Nedává to vůbec žádný smysl, proč jet po kočičích hlavách mezi auty, když byste mohla jet přes to náměstí rovně. Samozřejmě opatrně. Ale Městská část Praha 2 v tomto směru není moc orientovaná na budoucnost. Přál bych si, aby lidé, kteří plánují silnice, mysleli i na cyklisty a chodce. Takhle to vypadá, že jim jde hlavně o pohodlí řidičů. Když mluvíme o koncepcích mobility, musíme si uvědomit, co všechno zničila magistrála, jak rozřízla centrum města na dvě pěšky nedosažitelné části. Je to odraz doby, která se ale už změnila. Musíme vymyslet nové koncepty, které umožní koexistenci a vzájemné doplnění se různých dopravních prostředků. Už je nejvyšší čas, přenastavit myšlení a redukovat emise. To ostatně akceptují už i výrobci aut.

A vy v Česko-německé obchodní komoře se zapojujete do výzvy Do práce na kole právě z důvodu šetření emisí? Nebo chcete jít příkladem?

My jako instituce jsme podporovali vaši loňskou Světovou cyklojízdu. Navrhoval jsem to, protože si myslím, že je to dobrá věc. Osobně jsem se cyklojízdy účastnil už v roce 2009. Účast ve výzvě Do práce na kole u nás ale není součástí řekněme vnitrofiremní politiky naší instituce. Je to iniciativa jedné kolegyně, která výzvu rozšířila mezi jednotlivce. Zástupce ředitele jezdí do práce na kole takřka pořád. Dokonce až ze Stodůlek. Je živým důkazem toho, že to jde.

Co přesně vaše instituce dělá?

Objem obchodu mezi Českem a Německem je obrovský. A my jej vřele podporujeme. Zastupujeme kolem 650 českých, německých, českých a dalších firem, které tu obchodují, vyrábějí a provozují výzkumná a vývojová centra. Dále zjišťujeme, co je potřeba zajistit, aby naše ekonomiky byly i v budoucnu kompatibilní. To znamená průmysl 4.0, digitalizace, technologie atd. Založili jsme platformu udržitelnosti, kde jsou ty největší české firmy včetně Škodovky a podporujeme transformaci k větší energetické efektivitě, efektivitě v oblasti HR, redukci CO2 a cirkulární ekonomice. Chytrá dopravní koncepce, carsharing a implementace elektromobility a jejich kombinace je také součástí.

Hradci Králové jsme předali titul Cykloměsto Do práce na kole 2023 Cyklodoprava

Hradci Králové jsme předali titul Cykloměsto Do práce na kole 2023

Hradci Králové jsme předali titul Cykloměsto Do práce na kole 2023
7 nečekaných výhod cyklistiky pro lidi ve věku 60+ Inspirace

7 nečekaných výhod cyklistiky pro lidi ve věku 60+

7 nečekaných výhod cyklistiky pro lidi ve věku 60+
Výzva Do práce na kole svědčí produktivitě i nižší nemocnosti Cyklozaměstnavatel

Výzva Do práce na kole svědčí produktivitě i nižší nemocnosti

Výzva Do práce na kole svědčí produktivitě i nižší nemocnosti
Výzvu pořádá
Generální partneři
Národní partneři
Partneři
Hlavní mediální partner
Mediální partneři