Nenásilný report účastníka cyklokonference v Salzburgu

Výzva Do práce na kole, kterou už letos po osmé pořádá spolek Auto*Mat, patří k nejúspěšnějším projektům svého druhu ve východní Evropě (kam se z pohledu západního světa pořád tak nějak řadíme, jak vyplynulo z večerní debaty u piva :D). Proto jsme dostali jako její zástupci pozvánku na první evropskou mezinárodní cyklistickou konferenci, která se konala v rakouském Salzburgu. Co jsme se dozvěděli a jak to na summitu vypadalo?

Výběr Salzburgu jako hostitelského města nebyla náhoda. Salzburg se podle plánu rozvoje města Masterplan 2025 chce profilovat jako tzv. chytré město, tedy smart city (viz zde), kde udržitelná mobilita obyvatel i návštěvníků hraje významnou roli. Ovšem cyklistický kongres takových rozměrů se v Salzburgu konal vůbec poprvé.

Nový trend: Cyklokultura

Stovky účastníků z 24 zemí nahlížely na udržitelnou dopravu ve městech očima akademiků, zástupců států, krajů i měst, vývojářů, nevládních organizací i aktivistů. Všem bylo společné jedno. Ve využívání kola jako dopravního prostředku viděli nástroj řešení stále neřízenějšího nárůstu individuální automobilové dopravy ve městech. Nazírali na něj také jako na nástroj sloužící ke snížení ekologické stopy jednotlivce, podpoře zdravého životního stylu, budování týmového ducha v práci a celkově lepšímu pocitu z prostředí, ve kterém žijeme. Hodně se mluvilo o cyklokultuře jako nastupujícím trendu příštích let.

Tyto teze by se daly shrnout do dvou vět. Hlavní výzvou obyvatel větších aglomerací bude postupné narovnání udržitelných přesunů městem na úkor aut, kterým je současné město zcela podřízeno.

Druhým trendem je změna uvažování o dopravě ve městě v kontextu otázky: Kolik můžeme ulicemi přemísťovat lidí, ne aut. Myšlenka, že město má sloužit především svým obyvatelům a návštěvníkům, ne autům, je zcela zřejmá.

Česká výzva Do práce na kole jako vzor

Každoroční 20% nárůst účastníků výzvy Do práce na kole je z celé Evropy srovnatelný jen se Švýcarskem. Právě proto jsme také se Švýcary dostali příležitost podrobně prezentovat na cyklosummitu formát projektu. Zástupci podobných soutěží z dalších zemí se zajímali především o atraktivní trička pro účastníky a také o jedinečné heatmapy, které na základě registrovaných tras tvoříme. V absolutních číslech jsme s více než 16 tisíci účastníky květnového klání srovnatelní s Rakouskem, kde jsou však podmínky pro cyklodopravu o dost lepší než v ČR. Zajímavé je, že například ve Švýcarsku jsou firmy ochotné platit svým zaměstnancům za to, že se budou do své práce dopravovat na kole. Některé podniky platí 1 frank/km, jiné 5 franků za den, když se do práce dopravíte na kole. Ačkoliv je toto u nás přinejlepším hudba blízké budoucnosti, bylo setkání pro nás velice inspirativní. Ukázalo nám, kam je ještě možné naše snažení posunout.